Kapitola 27.

.

Daniel
Tajemství ukončena, pečetě rozlomeny

. . .

-27-

Danielův půst, první setkání s Jehošuou

.

  Dostáváme se do desáté kapitoly Danielovy knihy, abychom pochopili správně, že kniha Zjevení je pokračováním proroctví knihy Daniel. Než k tomu dojde, musíme pochopit význam prvních veršů této kapitoly.

   „V třetím roce Kýra, krále Persie, byla Danielovi, jehož jméno bylo nazváno Béltešaccar, zjevená jistá věc, a ta věc byla pravdivá, ale strast veliká; i pochopil tu věc, ano, nabyl pochopení stran toho vidění.“ (Daniel 10:1)

   První, co vás napadne, je to, proč najednou Daniel mluví o Kýrovi Velikém a ne o Dareirovi. Zde můžeme uvažovat ve dvou rovinách. Za prvé tím Daniel potvrzuje Kýrovu nadřazenost nad Dareirem, a rok, kdy bylo toto proroctví zapsáno odpovídá roku 537/536 př.n.l..

   Druhý důvod je ten, že toto vidění bylo Danielovi dáno dříve, než ta, o kterých píše v předchozí kapitole. Historické prameny uvádí, že Kýrův nástup na trůn byl v roce 559 př.n.l.. Hledaným rokem by byl rok 557/556 př.n.l..

   Ve 13. kapitole této knihy jsme popsali, kdy započala spoluvláda Bélšaccara, což bylo v roce 549 př.n.l.. Tehdy podle mnohých, kteří sestavovali Danielovy svitky, měl Daniel první vidění v tomto roce. Jak si dále ukážeme, je to ten největší omyl, protože zde Daniel skutečně popisuje třetí rok jeho vlády nad Médo-Persií.

   Celá kniha je totiž zapsána jako hádanka a mnohé popisy jsou zapisovány v jinotajích, tak aby si jich všiml jenom ten, kdo se skutečně bude brodit Písmem sem a tam. Tomu kdo má Božího ducha jsou ukázány souvislosti, které nejsou na první pohled vidět, ale jak odhalíme níže, jsou těmito dílky, jenž do sebe zapadají a dávají celému vidění smysl a také smysl tomu, co o něm říká Daniel. Chápe, a my nyní také, proč bylo celé vidění prvním v řadě a na co jej mělo připravit.

   Hledaným rokem je období třetího roku vládnutí Kýra v letech 556/555 př.n.l.. Celých sedm, opakujeme CELÝCH SEDM LET před tím, než bylo popsáno uvedené v sedmé kapitole knihy Daniel. Sedmička je číslem dokonalosti, byla tedy zvolena k tomu, aby Daniel věděl, že vše co bude zapisovat má pečeť a je dokonalé, tedy úplné. Aby mohlo k tomuto úplně prvnímu vidění dojít, musel Daniel učinit přípravu, jak to udělal?

   „V oněch dnech jsem já, Daniel, na celé tři týdny upadl v truchlivost; nepojedl jsem žádoucího pokrmu, aniž maso aneb víno vešlo do mých úst, aniž jsem se vůbec pomazal, až do vyplnění celých tří týdnů.“ (Daniel 10:2-3)

   Daniel provedl tří týdenní půst. Učinit něco takového znamená, že jej něco velice rozrušilo a proto upadl v truchlivost, nebo-li rozrušení. Co to bylo? Daniel zkoumal dosud zapsané svitky a jejich proroctví stejně, jako to právě činíme i my. Chtěl porozumět událostem tak, aby odhalil, jaký záměr má nebeský Bůh Jehova se svým lidem. Tehdy se dozvěděl, že již třetí rok sedí na Médo-Perském trůně Kýros II Veliký. To jej velmi rozrušilo, protože si uvědomil, že se už narodil ten, jenž má vysvobodit Judejce z Babylonu podle Izaiášova proroctví. Aby se před Otcem Jehovou náležitě pokořil a dal tak na vědomí, že touží jen a jen po jeho způsobu vedení, protože věděl, že člověku nepřísluší, aby řídil svůj krok. Rozhodl se pro půst. Ne den, jak bylo doporučováno, ne tři dny a ani jeden týden, ale rovnou tři.

   Proč tak dlouhou dobu? Protože je to třikrát sedm. Trojka zde potvrzuje, že jeho rozhodnutí je jakoby potvrzeno třemi svědky a sedmice dnů je potvrzením dokonalé touhy pro poznání těchto věcí. Ti, jenž takové půsty prodělali tvrdí, že se jim velice zbystřili všechny smysly a jejich úroveň vnímání a porozumění duchovním věcem se velmi zvýšila. Problém u těchto lidí je v tom, že místo toho, aby využili své rozšířené vědomí směrem k Bohu Jehovovi, zaměřují se na esoterická učení, která ovládá Satan a ten toho okamžitě využije. Co se dělo dále?

   „A v dvacátý a čtvrtý den prvního měsíce, když jsem se já octl na břehu veliké řeky, – to byl Hiddekel, – tu jsem pozvedl své oči a uviděl jsem, že hle, jeden muž, oblečený plátěnými rouchy, a jeho kyčle byly přepásány zlatem z Úfázu a jeho tělo bylo jako chrysolit a jeho tvář vzezřením jako blesk a jeho oči jako ohnivé pochodně a jeho paže a jeho nohy vzhledem jako blýskavá mosaz, a zvuk jeho slov jako zvuk davu.“ (Daniel 10:4-5)

   O jaké řece Daniel mluví? Není to ta samá řeka, která protéká kolem hradu Šušan, ale je to řeka Tigris. Ta protéká celou babylonskou říší a zde je první vodítko k tomu, že to bylo v době Nabonida a v jeho prvním roce vlády. Obě řeky totiž dávají na vědomí, která dynastie právě ovládá Boží lid. Nic není v Písmu navíc, nic není zapsáno, aby to něco konkrétního nevysvětlovalo, když jsou popisována proroctví a vidění Božích proroků!!! V tu chvíli se mu někdo zjevuje. Tak čtěte pozorně kdo to je!

   „I obrátil jsem se, bych viděl ten hlas, jenž se mnou mluvil, a když jsem se obrátil, uzřel jsem sedm zlatých lamp a uprostřed těch [sedmi] lamp kohosi podobného Synu člověka, oděného v roucho sahající po paty a na prsou opásaného zlatým opaskem; a jeho hlava a vlasy bílé jako bílá vlna, jako sníh, a jeho oči jako plamen ohněa jeho nohy podobné ušlechtilé mosazi, jakoby rozpálené v peci, a jeho hlas jako hlas mnoha vod.A ve své pravé ruce měl sedm hvězd a z jeho úst vycházel ostrý dvojsečný meč, a jeho obličej jako když slunce svítí ve své síle.A když jsem ho uzřel, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý; i položil na mne svou pravici, říkaje: Neboj se. Já jsem První a Poslední.“ (Zjevení 1:12-17)

   Proč jsou si ty dva texty tak podobné? Protože spojují oba svitky do jednoho. Tím mužem v plátně s ufazským zlatým pásem, je ten samý a stále stejný muž, ten PRVNÍ a POSLEDNÍ. Kdo to je? Je to JEHOŠUA!!!

   Proč byl Danielovi takto ukázán? Protože je to věrný svědek pro všechna slova celého Danielova proroctví. Danielovi bylo tímto dáno na vědomí a ještě si to potvrdíme, že je Daniel velmi žádoucím mužem, protože byl stejně jako apoštol Jan vybrán k tomu, aby záměr našeho nebeského OTCE, JEHOVY BOHA,mohl být odhalen na konci zapečetění těch, jenž budou světlem pro tento zkažený svět v jeho úplném závěru. Stále pochybujete, že je to tak?

   „A to vidění jsem viděl já, Daniel, samoten, neboť muži, kteří byli se mnou, to vidění neuviděli, avšak padlo na ně veliké zděšení, takže utekli, aby se skryli, a já jsem zbyl samoten a toto veliké vidění jsem uviděl, ale nezbylo ve mně síly, neboť má životnost se obrátila v neduživost, aniž jsem sílu udržel. I uslyšel jsem zvuk jeho slov, a za svého slyšení zvuku jeho slov, tu jsem se já omámen octl na své tváři, ano, svou tváří k zemi; a hle, sáhla na mne ruka, jež mě pozvedla na má kolena a na dlaně mých rukou, a řekl ke mně: Danieli, muži velmi cenný, buď pozorný stran slov, jež já k tobě vyslovuji, a postav se na svém stanovišti, neboť jsem nyní byl k tobě vyslán. A při jeho mluvení touto řečí se mnou jsem stál, třesa se;“ (Daniel 10:7-11)

   Stejný životní zážitek, který prožil Jan. Zde překladatel uvádí, že Daniel byl omámen. Jiní to překládají, že tvrdě usnul. Z popsaného textu to vypadá tak, že je to Jehošua, kdo k němu promlouvá, když se jej snaží pozvednout. Je to skutečně tak?

   Než si na to odpovíme, je potřeba porozumět tomu, proč celé situaci byli přítomní další lidé, kteří ale nic neviděli, jen uslyšeli ten hlas, který byl podle Jana jako hlas trubky. Protože byli zděšení, uprchli pryč. Jejich přítomnost potvrzovala, že Daniel nelže, když celou záležitost zapsal. Tak se jeho slova stala důvěryhodná, protože ti muži mohli potvrdit, že se něco mimořádného stalo.

   Abychom správně porozuměli a mohli jsme předat toto odhalení, několikrát se stalo, že jsme nemohli pokračovat, protože je to nesmírně náročné po psychické stránce. Jsme stejní lidé jako vy. Myslíme stejně tělesně jako vy a celý text se jevil jako to, co jsme už dříve odhalili, kým Jehošua byl před svým narozením a příchodem na zem. Duch nás ujišťoval, že je náš výklad správný a že i další slova to potvrdí, pokud budeme zkoumat Písmo do hloubky a spojíme si všechny informace z událostí popisovaných při viděních Danielem. V 7. kapitole nám Daniel říká, že přistoupil ve snu k jednomu z těch, co tam stáli, aby mu byl podán výklad. Musel to být někdo, koho Daniel znal, protože k němu už měl důvěru.

   Osmá kapitola zase objasňuje, že jsou zde tři duchovní bytosti a Daniel o nich mluví jako o svatých. Pak ten jeden říká Gabrielovi: „Jdi a podej mu výklad“. To, že jsou tito tři popsáni jako svatí stejné úrovně, ukazuje a má nám být dáno pochopit, že jsou to andělé, kdy jeden má větší autoritu než ostatní. Ten posílá Gabriela, proč? Protože už jej Daniel zná a nezhroutí se před ním, neboť má k němu důvěru.

   A v 9. kapitole Gabriel okamžitě přichází, Daniel nepotřebuje dalšího svědka, Gabriela zná, ví kým je, zná jej jménem.

   Proč by toto vidění mělo s Danielem tak otřást, když už se několikrát potkal se svým průvodcem? Je to proto, že jej teprve poznává. Zatím co Daniel usnul, omdlel, přichází k němu ten, kdo je jeho budoucím průvodcem. Takže to není Jehošua, kterého vidí v plátně či také pytlovině se zlatým pásem. Pokud pochopíme, co nejprve Daniel vidí, že viděl takto Jehošuu, který oslepuje svou září a vzhledem svatosti, že ten vjem měl stále před očima i poté, co jej Gabriel pozvedl. Ani nemohl Daniel postřehnout, že byl k němu poslán, protože byl v té chvíli téměř bez života. Dalším důvodem pro tento popis je to, že muselo dojít k utajení. Přesto Gabriel několikrát zdůrazní, koho vlastně viděl a proč je tak důležitý. Když k němu začíná promlouvat, že má být pozorný k tomu, co mu říká, už mluví Gabriel, ten, který jemu vždy pravdivě vyloží, co se děje. Chápete milovaní, co vám bylo odhaleno? Vše je tak plné Lásky k nám lidem a hlavně je brán ohled na Daniela, obyčejného člověka z masa a kostí.

   „i řekl ke mně: Nechť se nebojíš, Danieli, neboť od prvního dne, co jsi své srdce odevzdal věnování pozornosti a sebe ponižování před tváří svého Boha, byla tvá slova vyslýchána a já jsem na tvá slova přišel;“ (Daniel 10:12)

   Všimněte si prosím, co Gabriel Danielovi říká, že všichni viděli co jeho půst znamená, tak jak jsme si jej vysvětlili, tak si jej všiml i Satan a jeho pomocníci. (Srovnej s Jobem první a druhou kapitolou)

   Vzpomeňte si na to, že ti, jenž uctívají Satana, mají vždy ve znaku pyramidu. Ta je rozdělena na dvě části. Mezi vrcholem a podstavou je vše vidoucí oko, jindy je to celá pyramida s okem uprostřed. To oznamuje zasvěceným: „TADY JE TO SATANOVO, vašeho mistra a vašeho panovníka„. Když tam ta podstava není a je to jenom pyramida s okem, znamená to, že nad tímto spolkem dohlíží Satan a démoni, a lidé jsou tak přímo jimi řízeni.

   Co znamená pyramida? Je to struktura moci, kde na vrcholu je hlava struktury a ostatní jsou té hlavě podřízeni. Hlava-Satan rozhoduje, on je nejdůležitější, protože je přece roven Otci. Jen ta představa v jeho mysli, a tak ji dal jako znázornění, aby všem zasvěceným to bylo naprosto jasné!

   NE SATANE, TY MÁŠ NAD SEBOU NEJENOM OTCE JEHOVU, ALE I KRÁLE králů a PÁNA pánů. TY JSI MU ZHMOŽDIL PATU, ALE ON TI ROZDRTÍ HLAVU!!!

   „po dvacet a jeden den však naproti mně stál kníže království Persie, ale hle, pomoci mi přišel Mícháél, jeden z předních knížat, takže jsem já tam, u králů Persie, převládl,“ (Daniel 10:13)

   Kdo je tím knížetem Persie? Je to samotný Satan, který bránil Gabrielovi k Danielovi přijít. Musel tedy přijít na pomoc někdo s větší autoritou, samotný Jehošua. Proto se objevil Danielovi, aby zajistil svou autoritou, že takzvaní králové Persie, démonští služebníci Satana Ďábla, mu v tom nebudou bránit a zadržovat jej. Proč jsou nazváni králové a Satan jenom kníže? Protože oni sice ovládali lidské panovníky, Kýra a Dareira, ale tak jako je Jehošua, a zde ještě pod jménem MICHAEL (Kdo je jako Bůh /Otec/) knížetem vojska andělů sloužících Otci ve věrnosti, tak on (Satan) je knížetem vojska nad démony.

   „i přišel jsem dát ti pochopit, co se bude v posledku dní přiházet tvému lidu, neboť to vidění je ještě na mnohé dni.“ (Daniel 10:14)

   O jakých viděních to tady Gabriel mluví? Budou přicházet na Boží Izrael, jak na ten duchovní, tak na ten tělesný. Řekne nám k tomu více?

   „A při jeho mluvení se mnou těmito slovy jsem sklopil svou tvář k zemi a oněměl jsem, a hle, na mé rty sahal kdosi podobou jako synové lidí, i otevřel jsem svá ústa a promluvil jsem, a řekl jsem k tomu, jenž stál naproti mně: Můj pane, v tom vidění se mé úzkosti obrátily proti mně, aniž jsem sílu udržel.“ (Daniel 10:15-16)

   Daniel na počátku desáté kapitoly říká, že pochopil k čemu došlo. On si totiž rozvzpomenul na to, co se stalo Izajášovi v 6. kapitole 1-6 verši. Přečtěte si to sami v Písmu, abyste to také pochopili a aby se zde už neprojevil nějaký člověk, který bude tvrdit, že Jehošua je myšlenkou, která byla stvořena (zhmotněna) až v lůně Marie. Ale, ŽE ON BYL OD POČÁTKU PRVNÍM STVOŘENÍM!!! (Zjevení 3:14, Jan 8:23)Tento někdo, jako s podobou lidských synů, SAMOTNÝ JEHOŠUA, očišťuje jeho rty a promíjí jeho hřích. Proč se to nestalo Janovi? Protože ten už přijal výkupní oběť Jehošuovu, skrze kterou mu byly hříchy odpuštěny. Zde je důkaz toho, že musel být Daniel nejprve očištěn, protože bude zapisovat Boží tajemství. To nemůže učinit nikdo, kdo není zbaven hříchu!

   Všimněte si, že Daniel popisuje, že promlouvá k té osobě, která před ním stojí. Kdyby to byla ta samá osoba, vůbec by to nezmínil. Zde máte další důkaz toho, že nic není v popisu navíc, ale má to přispět k přesnému porozumění!!! Daniel tedy promlouvá ke Gabrielovi.

   „A jak by mohl nevolník tohoto mého pána mluvit s tímto mým pánem? a já, od té doby ve mně nezůstává síla a nezbylo ve mně dechu.“ (Daniel 10:17)

   V té chvíli si ještě Daniel neuvědomuje, co se stalo a proto má pochybnost, zda vůbec může mluvit. Co mu Jehošua odpoví?

   „A opět na mne sáhl, vzezřením jako člověk, a posilnil mě a řekl: Nechť se nebojíš, muži velmi cenný, pokoj tobě, buď silný, ano, buď silný! A při jeho mluvení se mnou jsem si dodal odvahy a řekl jsem: Nechť můj pán pronáší výrok, neboť jsi mě posilnil.“ (Daniel 10:18-19)

   Zde je zase utajeno správné pochopení, ale Daniel to objasňuje, když říká, že na něj sahá ten, jenž je vzezřením jako člověk. Ten jej posiluje, protože jeho autorita je mocná.

   „I řekl: Zda víš, nač jsem k tobě přišel? A nyní se budu vracet k bojování s knížetem Persie, a když já budu odcházet, hle, přijde kníže Jávána (Řecka); avšak chci ti oznámit, co [je] zaznamenáno v zápise pravdy, ač není [ani] jednoho dodavšího si se mnou odvahy proti těmto, leč Mícháél, váš kníže.“ (Daniel 10:20-21)

   Aby bylo vše dokonale utajeno a nemohlo být pochopeno až do ČASU KONCE správně, vypadá to tak, že opět odpovídá jedna a ta samá bytost. Jenomže tyto věty pronáší Gabriel a vysvětlení, že je to on, je v nich psáno výše. Když Gabriel k němu promlouvá a pomáhá mu na nohy, tak říká vlastně to, že kdyby s ním nestál Michael/Jehošua, tak by k němu nemohl. On mu představuje toho, koho vidí v plátně se zlatým pásem. Všimněte si, že Gabriel mluví ve 14. verši o viděních, ale žádné nepronáší, ta přijdou až později. Proto je v těch posledních větách opět zmíněn Jehošua jako Michael, aby bylo jasné, kdo nakonec promluvil.

   Proto Daniel hned na počátku říká, že pochopil, co celá ta událost znamená. Byl mu představen kníže vojska Michael, budoucí Jehošua, proto to stejné vidění u Jana. Byl mu představen Gabriel, aby věděl na koho se má s důvěrou obracet, aby všemu v budoucnu rozuměl.

   Když se podíváme do začátku 11. kapitoly, tak to vypadá tak, že desátá a jedenáctá jsou jedno vidění. Opět to je součást utajení a zmatení čtenářů. Daniel úmyslně nejmenuje Gabriela. Ale začíná tím, že v prvním roce Dareira, či-li se to stalo někdy v letech 539/538 př.n.l.. To nebyl třetí rok Kýra ani z hlediska vlády nad Persií a ani z hlediska vlády nad Babylonem. Buď by to bylo až v letech 537/536 př.n.l. a/nebo – a tak je to správně, v letech 557/556.

   Už všichni rozumíte, proč jsou tam ty informace, za kterých vládců jsou daná vidění uskutečněna? Že nic není zapsáno navíc a také nic nechybí k tomu, abychom vše v ČASE KONCE, správně pochopili. Že musíme šůt, brodit se sem a tam v Písmu a pravé poznání se rozhojní? Když se podíváme na dvanáctou kapitolu Daniele do veršů 5-8, tak je tam opět ten, jenž je oděn v plátně. Proč? Protože on střeží to celé tajemství, kterému chtěli porozumět samotní andělé, chtěli do toho svitku nahlédnout, ale nebylo jim to dovoleno. Daniel se ani neklepe, nijak tu postavy nerozebírá, protože to není třeba.

   SLÁVA A CHVÁLA TOBĚ OTČE, ŽE NÁS VEDEŠ, ŽE JSI UKONČIL TAJEMSTVÍ, ABYCHOM MOHLI ZÁŘIT JAKO SVĚTLO NÁRODŮ, KMENŮ A JAZYKŮ. VŽDYŤ TVŮJ VĚRNĚ ODDANÝ JEHOŠUA, NÁŠ KRÁL A BRATR, PEVNĚ STOJÍ VE PROSPĚCH SVÉHO LIDU A NEVĚSTY, KTEROU JSI MU VYVOLIL, ABY VŠECHNY NÁRODY POKLEKLY A UCTÍVALY TEBE TVŮRCE NEBE I ZEMĚ, PRAMENŮ VOD A ABY VZDALY CHVÁLU TOMU, JENŽ PŘICHÁZÍ A VZDALY POCTU KRÁLI JEHOŠUOVI, KNÍŽETI TVÝCH VOJSK!!! AMEN.

   Nyní se můžeme vrátit k 11. kapitole, abychom viděli, co se má dít (stalo se) v ustanoveném čase, který nastal (začal) od roku 1913 a proběhl až do roku 1991.