11) Více bohů? Nebo JEDEN!?

Spread the love

Sepsáno 17. srpna 2020 – článek zde

.

Pojďme a vystupme na Jehovovu horu

.

  Proč nacházíme v Genesis v určitých verších množné číslo? Proč se Hebrejci nepodivovali takovému vyjádření? Pokud čteme hned první verš, měl by být správně přeložen takto? 

„Na počátku stvořili bohové nebe a Zemi.“ – Genesis / 1. Mojžíšova 1:1

  Tímto způsobem argumentují někteří nebibličtí překladatelé, kteří se snaží Mojžíšův zápis spojit s určitými mezopotámskými a egyptskými zápisy, kdy tvrdí, že Mojžíš čerpal svá slova, ne pod inspirací, ale z jejich textů. Často pak přidávají jako argument text z Genesis 1:26, kde se množné číslo používá:

  „A Bůh řekl: Udělejme člověka v náš obraz, podle naší podoby, a nechť mají moc nad rybami moře a nad letounstvem nebes a nad dobytkem a nad celou zemí a nade vším plazivým tvorstvem, plazícím se po zemi.“ – Genesis 1:26

  Nalezneme proto vysvětlení v samotném Písmu? Co nám to odhalí o Jehošuovi a našem nebeském Otci?

Toto je text, z kterého se překládá (hebrejská vokalizace zprava doleva):

ב:ראשית ברא אלהים את ה:שמים ו:את ה:ארץ

berešit bara elohim et haššamajim veet haarec

ראשִׂית [rešit]

v ženském rodě s předložkou [be], proto [berešit]

[rešit] znamená doslovně Začátek, také se překládá jako „nejlepší část“ ve smyslu „desetiny“ z výnosu půdy, dobytku atd. tedy „nejlepší desátek“ a nebo ve smyslu „první“

ב: [Be]

je předložka „Na“ a proto tedy [berešit] znamená „Na počátku“

בּרא [bara‘]

ze slovního základu tvořit, budovat, dělat, zde ukončený stav, proto tedy ve větě „stvořil“.

אֱלֹהִים [elohim]

Bůh, bohové“ – množné číslo; intenzivní plurál s významem jednotného čísla; týká se jak pravého Boha – (Jehovy – význam jeho jména: „Působí, že se stane“), tak jeho Syna, a také i falešných božstev pohanských národů; mocných andělů, mocných mužů či mocných soudců.

  Proč množné číslo? Protože je psáno, že vše bylo tvořeno skrze Krista a pro Krista, on byl prvním, ale vše ostatní už bylo tvořeno pod dohledem Otce, Jehovy Boha za spoluúčasti Jehošuy Krista – jinak by bylo jen „el“ v jednotném čísle. Tehdy Mojžíš nevěděl, kdo je prvním stvořením, a tak Hebrejci toto slovo v množném čísle považovali jako zdůraznění pro stvořitelskou moc samotného „bara“ – stvořitele.

„el“ – samostatně znamená doslova „mocný“ ve významu někoho s autoritou nad někým, pokud je použito „elohim Jehova“, znamená to „mocný“ [který] „působí, že se stane“. Zde ve větě tedy Bůh, který tvoří skrze Syna a pro Syna – pokud by nebyl Syn zahrnut, pak by to znamenalo, že se apoštol Pavel dopouští lži, když tvrdí v dopise Koloským:

  „On [Jehošua], jenž je obraz neviditelného Boha [Otce], prvorozený všeho stvoření, protože jím byly stvořeny všechny věci, věci v nebesích i věci na zemi, viditelné i neviditelné, ať trůny, ať panství, ať knížectví, ať vrchnosti, všechny věci byly stvořeny skrze něho a pro něho, a on je přede všemi a jím se všechny věci drží pohromadě.“ – Kolosanům 1:15-17:

  Jehošua to potvrzuje a odvolává se na svou pravdomluvnost ve Zjevení 3:14. Stejně tak apoštol Jan, který to vysvětluje v jeho evangeliu hned v prvním verši, když říká:

„Na počátku stvořil Bůh Slovo (mluvčího – svého představitele, Syna)“  – Jan 1:1a

Kdyby to bylo jinak, říkal by Jan nesmysl, když dále říká:

„i bylo to Slovo u Boha, a to Slovo bylo Bůh (ve smyslu autority nad ostatními)“  – Jan 1:1b

  Toto neporozumění způsobilo, že podle pohanského uvažování se začalo učit, že Syn i Otec jsou, co do rovnosti a autority, stejní. Proto z Krista udělali ve druhém století našeho letopočtu součást tzv. trojice, protože nemohli pochopit, že jsou ovlivnění mytologií národů mimo Izrael. Tito pohané často vycházeli z národů, kde se hlavní božstvo objevovalo v triádách. Protože jim tam chyběl třetí do mariáše, tak povýšili – el ruach – Božího ducha, což doslovně znamená Boží dech (síla), na Boha. Co je tak spletlo? Nechápali totiž, proč se nesmí rouhat proti ‚Božímu dechu‘ (Boží síle), a tak z Božího svatého ducha udělali bytost. Proč se nemůžeme rouhat [svatému] Duchu? Protože tím jdeme proti samotnému Otci, proti jeho slibu, který je obsažen v jeho jménu „Působí, že se stane“ v příkazu „Staň se!“. Vše se dá pochopit z Izaiášova záznamu, kde Otec vysvětluje:

  „takové bude mé slovo, jež vychází z mých úst; nebude se ke mně s prázdnou vracet, nýbrž učiní, co si přeji, a zdárně vykoná, k čemu jsem je poslal“  – Izajáš 55:11

  Abychom něco vyslovili, musíme použít výdech, také Otec tento Boží dech, tedy el ruach musí vyslovit slovem, jenž je spojen s výdechem a pak jej nechá tvořit. Může do tohoto svého slova zapojit i někoho dalšího, nejčastěji Jehošuu. Zkusme chápat to, že přesný popis se nedá lidskou řečí vyjádřit a plně celému procesu porozumíme až ve chvíli, pokud nám Jehošua umožní, abychom patřili k vyvoleným.

  Proto tedy ve větě v jednotném čísle Bůh, a tedy v porozumění Hebrejců, jenž nerozuměli (nevěděli), že existuje i Jehošua, dříve MichaelKdo je jako Bůh?.

  Dnes bychom mohli správně napsat BOHOVÉ, protože díky Janovi chápeme, že když bylo tvořeno nebe a Země, byl už Jehošua přítomen.

את [et]

se nepřekládá, určuje tvůrčí entitu ve smyslu ženskosti, ve smyslu plození života

ה:שמים [haššamajim]

nebe – z nepoužitého kořene označujícího vznešené – nebe (duchovní oblast), proto v textu nebe;

Synonymum k שָׂמַיִם (amajin šame)

ו:את [ve:et]

viz את [et] nepřekládá se, určuje tvůrčí entitu ve smyslu ženskosti, ve smyslu plození života

ה:ארץ [haarec]

opět přeneseně אֶרֶץ (arec) země;
svět; celá Země (na rozdíl od části);
země (na rozdíl od nebe);
země (obyvatelé); země (pozemky, území – kraje, kmeny, státy, města);
země (povrch země – zem, půda);
… z nevyužitého kořene znamenajícího pravděpodobně „být pevný“.

  Takže je vše správně přeloženo, pokud rozumíme hebrejskému chápání. Mojžíš tedy neopisoval z mezopotámských či egyptských záznamů, ale byl unášen (jeho mysl), přesně jak to vysvětluje Písmo například:

  „Proroctví přece nikdy nebylo proneseno vůlí člověka, nýbrž svatí Boží lidé promlouvali pod mocí svatého ducha [Božího dechu].“ – 2. Petra 1:21

nebo také:

  „Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a užitečné k vyučování, k usvědčování, k napravování, k výchově, jež je v spravedlnosti, aby Boží člověk byl dokonalý, dokonale vystrojený ke každému dobrému dílu.“ – 2. Timoteovi 3:16-17

hebrejsky: „Shemâ Jisrael, Jehovah elohejnu Jehovah ECHAD.“ – Deuteronomium 6:4
česky: „Slyš, Izraeli, יהוה Bůh náš, יהוה jeden jest.“ – 5. Mojžíšova 6:4

Mohu jen ukázat směr  (1. Korinťanům 3:6)

Pokoj vám všem

Kristův a Váš bratr, Igi