Jsem veden k tomu, abych vysvětlil první proroctví, které je v Písmu zapsáno, jak mu rozumět. Zda je to správné porozumění zjistíme tak, že v modlitbě poprosíme nebeského Otce v Jehošuově jménu o potvrzení Otcovým duchem. Jsem jen člověk, který důvěřuje, že jediné správné duchovní porozumění může dát právě nebeský Otec, ne nedokonalý člověk jako jsem já, či kdokoli jiný.
Nejprve si připomeňme co se odehrálo v PARAGRADU (§), v zahradě Eden. Proč nám tuto událost vložili naši předkové do tohoto vyobrazení? A proč nám tato symbolika zůstala až do dnešních dní, když čteme paragrafové znění zákona? To si nyní vysvětlíme. Pro mne je to jeden z velkých důkazů, že příběh o našem stvoření je skutečně pravdivý.
Mistrovství obrazového zápisu je v tom, že se čte toto písmo vždy jak zleva doprava, tak zprava do leva. První směr nám vysvětluje, o čem nám ten, kdo píše říká a druhý směr nám ukazuje detaily, tedy obraz, jak vše chápat do hloubky i v té duchovní úrovni.
Pojďme si to rozebrat. Začneme zleva. Vidíme dva znaky, které jsou spojeny dohromady.
Pokud by se mělo jednat o dvě zahrady, bylo by to zapsáno takto:
Para je zároveň číslovka a také odkaz na rajská, tedy rajská zahrada. Proto je § celý obraz ve tvaru stočeného hada. Pokud víme, že to není jen zpráva, ale určitý obraz, který se zkoumá zprava doleva a my zároveň rozumíme tomu, že se jedná o něco co je spojováno se zákonem, pak celý symbol chápeme jako určité obrazové sdělení. Co tedy čteme?
„V rajské zahradě had podvedl dva jedince, Evu a Adama a tím byl narušen zákon, který dal Stvořitel nebe a Země.“
Protože se tato symbolika nalezla v Turecku, blízko místa, kde byl původně Eden, je jasné, že ten kdo zprávu zapisoval věděl i jméno toho Stvořitele. A jej znali v té době jménem všichni.
„V rajské zahradě had podvedl dva jedince, Evu a Adama a tím byl narušen zákon, který dal Stvořitel nebe a Země, JeHoVaH (Jehova) Bůh (ten s nejvyšší autoritou).“
Máme to pořád před očima a co říká Písmo?:
„Had byl nejobezřetnější ze všech divokých polních zvířat, která Jehova Bůh udělal. Začal tedy ženě říkat: Je to skutečně tak, že Bůh řekl: Nesmíte jíst z každého stromu zahrady? A tak žena hadovi řekla: Z ovoce stromů zahrady smíme jíst. Ale o jedení z ovoce stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: Nebudete z něho jíst, ani se ho nedotknete, abyste nezemřeli. A tak had řekl ženě: Určitě nezemřete. Bůh totiž ví, že v ten den, kdy z něho pojíte, se vám zcela jistě otevřou oči a zcela jistě budete jako Bůh a budete znát dobré a špatné. Žena tedy viděla, že strom je dobrý k jídlu a že je něčím toužebným pro oči, ano, strom byl žádoucí na pohled. Tak si začala brát z jeho ovoce a jedla je. Potom nějaké dala i svému manželovi, když byl s ní, a on je začal jíst. Pak se jim oběma otevřely oči a začali si uvědomovat, že jsou nazí. Proto sešili fíkové listy a udělali si bederní pokrývky. Později slyšeli hlas Jehovy Boha, který se procházel po zahradě v době denního vánku, a člověk a jeho manželka se před obličejem Jehovy Boha odešli schovat mezi stromy zahrady. A Jehova Bůh volal člověka a říkal mu: Kde jsi? Nakonec řekl: Slyšel jsem tvůj hlas v zahradě, ale bál jsem se, protože jsem nahý, a tak jsem se schoval. Na to řekl: Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Jedl jsi ze stromu, o němž jsem ti přikázal, abys z něho nejedl? A člověk dále řekl: Žena, kterou jsi mi dal, aby byla se mnou, ta mi dala ovoce ze stromu, a tak jsem jedl. Jehova Bůh tedy řekl ženě: Co jsi to udělala? Žena na to odpověděla: Had – on mě podvedl, a tak jsem jedla.“ (Genesis / 1. Mojžíšova 3:1-13)
Pokud správně rozumíme slovesu PŘIKÁZAL, pak víme, že se stává takový PŘÍKAZ ZÁKONEM. Zákon určuje při jeho porušení i případný trest. Zde se jednalo o to, že začne Adam s Evou umírat. Co porušením Božího zákona ztratili? Věčný život. Proto až dodnes je vše kolem zákonů symbolizováno tímto znakem:
§
A nyní je potřeba správně pochopit, co je řečeno hadovi a jak můžeme vidět v dějinách, že se to skutečně naplňuje:
„A Jehova Bůh pak řekl hadovi: Protože jsi to udělal, jsi prokletý mezi všemi domácími zvířaty a mezi všemi divokými polními zvířaty. Budeš lézt po břiše a budeš žrát prach po všechny dny svého života. A položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi tvé semeno a její semeno. On ti zhmoždí hlavu a ty mu zhmoždíš patu.“ (Genesis / 1. Mojžíšova 3:14,15)
Začněme tím prvním výrokem:
„Protože jsi to udělal, jsi prokletý mezi všemi domácími zvířaty a mezi všemi divokými polními zvířaty.„
Kdo byl skutečně tím hadem? Jak jsem biblicky vysvětlil už v minulém článku, byla promluva určena přímo Satanovi, ne nějakému plazovi. Protože se na této události podílel i skutečný had, kterého si pro tuto záležitost Satan udělal, spočinulo prokletí i na plazech jako takových. Vidíme to na reakcích lidí, když se s nějakým hadem skutečně potkají. Štítí se jej. Říkají, že je slizký, přitom ti kdo měli hada někdy v ruce ví, že to není pravda. Hadi se stali v přírodě predátory, kteří dokáží velké věci. Takže se tato slova už vyplnila.
„Budeš lézt po břiše a budeš žrát (lízat) prach po všechny dny svého života.„
Tato slova jsou určena už samotnému Satanovi. Proč to takto musíme chápat? Protože žádný had se neplazí a přitom nelíže, nebo nežere prach. Takže jak to je myšleno? Vysvětlení najdeme o 4 verše dále:
„V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nevrátíš do zemské půdy, neboť z ní jsi byl vzat. Jsi totiž prach a do prachu se vrátíš.“ (Genesis / 1.Mojžíšova 3:19)
Adamovi je řečeno, že se skládá z prachu. Co dělá Satan?
„Velký drak byl proto svržen, ten prahad, který je nazýván Ďábel a Satan, jenž zavádí na scestí celou obydlenou zemi; byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.“ (Zjevení 12:9)
Satan symbolicky líže/požírá prach tím, že se snaží slíznout všechny lidi, aby nad nimi panoval. Protože jsme prach jako Adam, jsem tvořeni z prvků země, tedy prachu. kde jsou ty prvky obsaženy, je jeho činnost podobná té, kterou by skutečný had musel dělat, pokud by doslovně lízal zemi.
Co skutečnému hadovi pomáhá přežít? Je to schopnost se plazit. Podobně i Satan se symbolicky plazí, protože jedná skrytě a lstivě. I skutečného hada je velmi těžké jen tak odhalit. Kdo dnes věří, že Satan existuje, ač své značky má všude? 1% lidí? Nevím, ale když se zamyslím nad těmi, kdo například pracují na psychiatrii a tam od pacientů slyší, že byli Satanem napadeni a tvrdí o sobě takoví lékaři, že jsou následovníky Krista a přesto je pro ně takový člověk nemocný, schizofrenik a podobně. Toto mi hlava nebere, Pak si říkám zda to není věřící na baterky, nebo asi nikdy nečetl evangelia, kde je jedna z hlavních činností Krista a jeho učedníků, vyhánění démonů.
To neznamená, že se v této profesi nenachází lidé, kteří chtějí druhým pomoci. Ale vyhánět démony a Satana prášky, injekcemi a podobně, to fakt v Písmu nečtu.
Stejně takto to vidí mnoho věřících v náboženských domech. Uvádím vlastní zkušenosti z mých rozhovorů. Zde je zajímavé, že jsou o démonech, jejich působení, velmi přesvědčeni ti, kdo se věnují esoterice. Tam, kde bych to čekal, tam toto povědomí často nenacházím.
„A položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi tvé semeno a její semeno.„
Kdo čte bez duchovního porozumění, či poprvé Písmo jako takové, napadne jej, že ženou je myšlena Eva. To je špatně. Zjevení nám však jasně vysvětluje o co se jedná:
„A v nebi bylo vidět velké znamení: žena oděná sluncem, a pod jejíma nohama byl měsíc a na její hlavě byla koruna z dvanácti hvězd, a byla těhotná. A křičí ve svých bolestech a ve svých porodních mukách.“ (Zjevení 12:1,2)
Jak správně chápat tento duchovní řeč jsem vysvětloval zde. Jak vysvětluje nebeský Otec také skrze Ezekiela ve 23. kapitole, stal se mu deseti kmenný Izrael manželkou Oholou a dvou kmenný Benjamín a Juda manželkou Oholibou. Jak každý asi chápe, není to myšleno doslovně, ale jedná se o duchovní vztah. Ta žena oděná sluncem, je symbolická žena, která patří nebeskému Otci, JeHoVaH (Jehovovi) Bohu. Jsou tam andělé, kteří se nedali na stranu Satana a jsou tam i lidé, kteří milují nebeského Tatínka, jako svého Otce celým srdcem, celou myslí a životní silou. Takže mezi tuto ženu je položeno nepřátelství, kdy jejím hlavním semenem je Pán Jehošua.
Satan má své semeno, tím jsou jeho andělé (démoni) a tím je slízaný prach. Lidé, kteří jej následují vědomě či nevědomě.
„On ti zhmoždí hlavu a ty mu zhmoždíš patu.„
Jak Pán Jehošua Satanovi zhmoždí hlavu? Kdy to nastane? Hlava je symbolicky i doslovně místem, kde se skrývají myšlenky, tedy mysl. Pokud je hlava zhmožděna, přestane své myšlenky šířit. Proto taková bytost nemůže žít. Kdy přestane Satan žít?
„A Ďábel, který je zaváděl na scestí, byl uvržen do jezera ohně a síry, kde již bylo divoké zvíře i falešný prorok; a budou trýzněni dnem i nocí po celou věčnost. A viděl jsem velký bílý trůn a toho, který na něm seděl. Z místa před ním uprchla země a nebe a nebylo pro ně nalezeno místo. A viděl jsem mrtvé, velké a malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny svitky. Ale byl otevřen další svitek; je to svitek života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků z věcí napsaných ve svitcích. A moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, a smrt a hádes vydaly mrtvé, kteří byli v nich, a ti byli jednotlivě souzeni podle svých skutků. A smrt a hádes byly uvrženy do ohnivého jezera. To znamená druhou smrt, ohnivé jezero. Dále, kdokoli nebyl nalezen zapsaný v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.“ (Zjevení 20:10-15)
Toto vše nastává po 1000 letém panování Jehošuy Krista. Protože je to opět řeč duchovní, spojená s proroctvím, musíme také ohnivé jezero takto chápat. Je to symbol zničení, tedy zhmoždění Satanovy hlavy. Proč oheň a síra? Je to odkaz na skládku za Jeruzalémem v údolí Hinnomových synů (ge-hinnom), proto také gehenna, kde se pálily odpadky a těla těch, kdo neměly podle smýšlení Židů nárok na vzkříšení. Oheň se udržoval přidáváním síry. Pokud se na vše podíváme z chemického hlediska, dochází v ohni k rozpadu sloučených prvků ve sloučeninách. Při tomto procesu nelze chemické prvky opět spojovat do původních sloučenin. Proto nelze nikoho z ohnivého jezera vzkřísit zpět k životu.
Než se má zhmoždit Satanova hlava, má dojít k tomu, že Satan Panu Jehošuovi drtí patu. Opět musíme pochopit k čemu při úrazu paty dochází. Takto postižený člověk nemůže chodit. Je omezen v pohybu. Kdy se něco takového stalo Panu Jehošuovi? V roce 33 n.l. 14. nisana. Tehdy byl Kristus usmrcen na příčném dřevu, doslovně stauru. Byl nohama přibit ke kůlu a stauru, na který se nasazoval. Samotný kůl zůstával stále na místě. Bylo by to plýtvání s dřevem.
Usmrcením Krista po tři dny, byl Panu Jehošuovi znemožněn pohyb, protože sestoupil do šeolu, neboli byl uložen do hrobky, místa kde spí ve smrti mrtví. Co tam dělají? Nic. Proč?:
„Ve všem, co se děje pod sluncem, je neblahé to, že srdce lidských synů je také plné špatného, protože všem se nakonec stává totéž; a po celý svůj život mají v srdci šílenství, a potom – k mrtvým! Pro každého, kdo je spojen se všemi živými, existuje totiž důvěra, protože živý pes je na tom lépe než mrtvý lev. Živí si totiž uvědomují, že zemřou; ale mrtví, ti si neuvědomují naprosto nic ani už nemají žádnou mzdu, protože jejich památka byla zapomenuta. Také již zanikla jejich láska i jejich nenávist i jejich žárlivost, a na neurčitý čas již nemají podíl na ničem, co se musí dělat pod sluncem.“ (Kazatel 9:3-6)
Aby se Pán Jehošua mohl opět pohybovat muselo a nastalo toto:
„Příští den, který byl po Přípravě, se před Pilátem shromáždili přední kněží a farizeové a řekli: Pane, rozpomněli jsme se, že ten podvodník řekl, když byl ještě naživu: Po třech dnech mám být vzbuzen. Proto přikaž, aby byl hrob zabezpečen až do třetího dne, aby jeho učedníci nepřišli a neukradli ho a neřekli lidem: Byl vzbuzen z mrtvých!, a ten poslední podvod bude horší než ten první. Pilát jim řekl: Máte stráž. Jděte a zabezpečte to, jak umíte. Šli tedy a zabezpečili hrob tak, že zapečetili kámen a postavili stráž.“ (Matouš 27:62-66)
„Po sabatu, když se první den v týdnu rozednívalo, šla se Marie Magdaléna a druhá Marie podívat na hrob. A povšimněte si, nastalo velké zemětřesení; Jehovův anděl totiž sestoupil z nebe a přistoupil a odvalil kámen a seděl na něm. Jeho vnější vzhled byl jako blesk a jeho oblečení bílé jako sníh. Ano, strážci se před ním chvěli strachem a byli jako mrtví. Anděl však odpověděl ženám a řekl: Nebojte se, neboť vím, že hledáte Ježíše, který byl přibit na stauru. Není zde, neboť byl vzbuzen, jak řekl. Pojďte a podívejte se na místo, kde ležel. A rychle jděte a povězte jeho učedníkům, že byl vzbuzen z mrtvých, a pohleďte, jde před vámi do Galileje; tam ho uvidíte. Pohleďte, řekl jsem vám to.“ (Matouš 28:1-7)
Pán Jehošua spal ve smrti a byl vzbuzen, neboli VZKŘÍŠEN. Tak byla jeho symbolická pata uzdravena. To je Dobrá zpráva. Proč? Máme i my sami naději na vzkříšení, pokud usneme ve smrti.
Každý člověk, který je v Písmu zapojen do Kristovy vraždy, a je v evangeliích jmenován, byl archeologií potvrzen. Nebiblické záznamy, například Josefa Flávia a dalších, kteří nebyli křesťané, také Krista okrajově zmiňují. Takže i on je potvrzen. Vše přesně odpovídá i proroctví z knihy Daniel, kterou rozebranou na těchto stránkách najdeme. Tam je i mnoho informací o dalších proroctvích, jejich naplňování.
Satan ví, že má velmi krátký čas, pak půjde na 1000 let do chládku, proto se vše zhoršuje. Někoho může napadnout, proč musí Satan na 1000 let do vězení. Aby se potvrdilo toto:
„I kdyby byla ničemnému projevena přízeň, prostě se nenaučí spravedlnosti. V zemi přímočarosti bude jednat protiprávně a neuvidí Jehovovu vznešenost.“ (Izaiáš 26:10)
Tím, že bude Satanovi projevena přízeň, přesto bude dále kout své plány a nenaučí se SPRAVEDLNOSTI. Tak bude mít nebeský Otec v rukou poslední potřebný důkaz, že ničemnost může být po 1000 letém kralování Krista jednou pro vždy zničena. Tak se očistí Jeho Svaté jméno, které v překladu znamená: „PŮSOBÍ, ABY SE STALO“ , a CO PŮSOBÍ? :
„Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi. A země byla beztvará a pustá a na povrchu vodní hlubiny byla tma; a Boží činná síla se pohybovala sem a tam nad povrchem vod. A Bůh řekl: Ať nastane světlo. Pak nastalo světlo. Potom Bůh viděl, že světlo je dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy. A Bůh začal nazývat světlo Dnem, ale tmu nazval Nocí. A nastal večer a nastalo ráno, první den. A Bůh dále řekl: Ať nastane prostor mezi vodami a ať se oddělí vody od vod. A pak Bůh udělal prostor a oddělil vody, které měly být pod prostorem, od vod, které měly být nad prostorem. A stalo se tak. A Bůh začal nazývat prostor Nebem. A nastal večer a nastalo ráno, druhý den. A Bůh dále řekl: Ať se shromáždí vody pod nebesy na jedno místo a ať se objeví souš. A stalo se tak. A Bůh začal nazývat souš Zemí, ale shromážděné vody nazval Moři. Bůh pak viděl, že to je dobré. A Bůh dále řekl: Ať ze země vyrazí tráva, rostlinstvo nesoucí semeno, ovocné stromy, které na zemi podle svých druhů vydávají ovoce, v němž je jejich semeno. A stalo se tak. A země začala vyhánět trávu, rostlinstvo nesoucí semeno podle jeho druhu a stromy vydávající ovoce, v němž je jejich semeno podle jejich druhu. Bůh pak viděl, že to je dobré.….“ (Genesis / 1. Mojžíšova 1:1-12 zbytek si přečtěte v Bibli)
Ano, vše co činí nebeský Otec je DOBRÉ. Ač se lidem zdá, že připouští až moc, tak já pevně věřím, že je to vše k DOBRÉMU. Vždy jsem toto viděl u sebe, že mi má klopýtání v mnohém pomohla pochopit to, co jsem nebyl schopen pochopit. A lidstvo je na tom dnes tak zle, že potřebuje zkušenost, kdy bude volat o pomoc svého Stvořitele, protože tíseň je obrovská a teprve v tísní člověk skutečně hledá toho, kdo jej stvořil.
Jsme jako malé děti, kterým mohou rodiče říkat: „Toto nedělej. Nesmíš nikomu ubližovat.“ a podobně. No a když jsme v nesnázích, tak ty rodiče voláme na pomoc. A my jsme jako lidstvo ve velkých nesnázích. Zakazuje nám Satan skrze své politiky, abychom nemohli nic pěstovat, chovat. Chtějí nás krmit toxickým hmyzem a prý máme být šťastní, jak nám to oznamuje Satanův ctitel a sluha Šváb (Klaus Schwab Rothschild).
Když vidím takové lidi, kteří pro Satana jsou schopni udělat skutečně cokoli, pak si vzpomenu na 37. Žalm.:
„Zanech hněvu a opusť vztek; nerozpaluj se, jen abys činil zlo. Vždyť zločinci budou odříznuti, ale ti, kteří doufají v Jehovu, ti budou vlastnit zemi. A ještě chvilku, a ničemný již nebude; a jistě budeš věnovat pozornost jeho místu, a on nebude. Ale mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje. Ničemný strojí úklady proti spravedlivému a skřípe na něho zuby. Jehova se mu bude smát, neboť jistě vidí, že jeho den přijde. Ničemní vytasili meč a napjali luk, aby způsobili pád ztrápeného a chudého, aby pobili ty, kteří jsou přímí na své cestě. Jejich vlastní meč jim vnikne do srdce a jejich vlastní luky budou zlámány. Lepší je to málo, co má spravedlivý, než hojnost, kterou má mnoho ničemných.“ (Žalm 37:8-16)
Mohu takovým lidem odpovědět tím, co jsem už dříve zveřejnil:
Žalozpěv o planetě Zemi
Já pěju žalozpěv nad Zemí naší krásnou,
jež září jak diadém, až oči přitom žasnou.
O míči úžasném, jenž pevnou má svou dráhu.
Však přišel na ní plenitel, ve svém skrytém hávu.
On ústa otevřel, ve své nadutosti:
„Vždyť jsem ten nejhezčí, anděl vznešenosti!
Mám ve své moudrosti, plány pro Vás skryté.
Stačí mne jen uctívat, pak povolím své sítě.“
Uzřel to stvořitel, tu pýchu, její plnost:
„Šest tisíc let ti dám, pak skončím Tvoji činnost.
Musí se prokázat, všechny skutečnosti,
že jsi ten Prahad, Otec vší špatnosti.“
A tak si pomyslel, ten anděl ve svém srdci:
„Dost času na to mám, povést se to musí.
Až nikdo nezbude, kdo by Boha chválil,
pak dnů mých přibude, Stvořitel to schválil.
Vždyť kůži za kůži, člověk vzdá se duše,
pak Boha prokleje, konstatoval suše.“.
Co řeknou dějiny, co ty na to praví?
Pro Pravdu chtějí žít, nežli umřít zdraví.
V sedmnáctém století, nového to věku.
Svůj plán teď představí, partě Illumitátů.
„Vytvořím oponu, za ní Vás pak schovám.
Svět řídit bude ten, kdo mi bude oddán!“.
Tak smlouvu stvrdili, obětí krvavou,
rodiny se spojili, tajnou přísahou.
Už čtyři století takto tady běží,
potomci rozsetí ve všech vládách sedí.
Kdo není ve vládě, finance řídí,
či v OSN úřadě, všude maj svý lidi.
Co jim dnes říci mám, těm za oponou,
těm co se skrývají, za kouřovou to clonou?:
„Moudrost tu neznáte, ač chlubíte se velmi.
Dluh z peněz dáváte, ač je nesplatitelný.
Tvrdíte o sobě, že bez Vás to tu nejde,
tak lidi vraždíte, co se do nich vejde!
Pánové, Vy, za oponou, za nitky taháte,
pro chtivost Svou nezřízenou.
Pro Vaše výkaly, mají pro Vás větší ceny,
než perly, co byly do dnes vyloveny.
Však o jedno teď prosím, na paměti mějte,
přijde den odplaty, tak se zatím smějte.“.
Oslavujme nebeského Otce i Jeho Syna, protože konec všeho bude skutečně DOBRÝ, stejně jako to bylo na počátku. Pokoj Vám všem, kdo milujete Právo a Spravedlnost a lpíte na Milosrdenství.
S Agape Váš bratr Igi