Setkal jsem se s názory věřících, kteří věří v předurčení v podobě nějakého předem daného osudu, spojeného s konkrétními lidmi, a to s posvěcením Boha. V Bibli čteme o Knize života, že jsou v ní zapsáni lidé s nadějí na věčný život. Jak je to s osudem?
Mezi texty, které jsou předmětem sporů mnohých teologů patří například tyto:
Římanům 8:29, 30 Které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho Syna, tak aby byl prvorozený mezi mnoha bratřími; které předem určil, ty také povolal; které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také uvedl do své slávy.
Zjevení Janovo 21:27 A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.
1 Petrův 1:20 Byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů.
Jeremjáš 1:5 „Než jsem tě zformoval v matčině lůně, znal jsem tě. Ještě než jsi přišel na svět, posvětil jsem tě; národům učinil jsem tě prorokem.“
Pokud je Bůh spravedlivý, musíme pochopit, jak je to s osudem a předurčením zmíněnými v Bibli. Mnozí esoterici si myslí, že existuje karma (zátěž) , která se může dokonce dědit a lidé tak mají dříve než se narodí, na sebe přenesenou karmu, na kterém se nijak nepodíleli. Může dítě zdědit karmu po rodičích? Je to spravedlivé? Není!
Bůh není nespravedlivý, proto musíme takové učení zavrhnout a vysvětlíme si proč.
Nejdříve si definujme slovo PŘEDZVĚDĚT. Tento termín v překladu do současného jazyka znamená předpovědět, vědět dopředu, vyslovit předem. Z duchovního hlediska má toto slovo ale ještě hlubší význam.
Pojďme od začátku.
Bůh stvořil vesmír, zemi, faunu a floru, a nakonec první lidi Adama a Evu. Do zahrady, kam je umístil, dal strom „poznání“. Bůh lidem zakázal vzít si z plodů tohoto stromu a vysvětlil jim, že pokud tento zákaz poruší, tak zemřou. Co nám to říká o Bohu? Měl k lidem nedůvěru a potřeboval je vyzkoušet? Jak bychom to udělali my, kdybychom stvořili svět s živými tvory, kterým vložíme něco ze sebe a to něco, je svoboda v rozhodování? Bůh byl svobodný, nás vlastně ani nepotřeboval, šel do určitého rizika. Nevíme kde se Bůh vzal, jak vznikl, pouze umíme zmapovat jeho působení, vidíme ho v tom, co stvořil, jak to stvořil, a to o něm vypovídá mnohé. V jeho stvoření pozorujeme moudrost, smysl pro harmonii, smysl pro cit, lásku a pořádek. Boží základní vlastností je láska. Aby mohl fungovat Boží svět, je nezbytné přijmout Boží lásku založenou na zásadách a právu známé jako Agapé (řecky). Láska Agapé je založená na odmítnutí sobectví, člověk musí pochopit, že není možné vytvářet sobecké prostředí. V Agape se nezaměřujeme na sebe, máme respekt před právy druhých a respektujeme Boží právo určovat pravidla.
Jak to souvisí s předurčením?
Souvisí to tak, že Bůh ve své moudrosti a lásce dokáže dopředu vykombinovat všechny možné varianty toho, co může nastat. Měl své stvoření rád a věděl, že pokud v jeho nastaveném systému něco selže, přiměje všechny zúčastněné k dlouhé cestě zkoušek, aby jeho systém založený na agapé byl přijat, až si projdeme vlastním sebepoznáním. Bůh věděl dopředu, že svobodná vůle může přinést otázky, na které nepůjde s jistotou ihned odpovědět, protože vlastní vědomí a chování člověka nejde vždy předem určit, pouze odhadnout. V zahradě Eden mohla nastat situace, kdy by Adam neposlušnost Evy ustál a ovoce by nepřijal. Jelikož však Bůh věděl o vzájemné interakci mezi Adamem a Evou, dalo se očekávat (předzvědět), že Adam Evě podlehne a ovoce přijme. Lidé jsou obdařeni pudy a jedním z nich je pud přitažlivosti, sexuální pud, na kterém je založeno párování lidí a rozmnožování. Bůh tento problém nemá, je bezpohlavní, ale stvoření jako fauna a lidé podléhají naprogramovaným pudům a to je pro Agapé trochu problém, jak ukázala nakonec situace v Edenu.
Bůh měl, ještě dříve, než se problém v Edenu objevil, vytvořené plány, jak všechny možné situace řešit. Důkazem je právě strom poznání, který ukazuje na to, že Bůh měl již dopředu předzvěděno, co vše může nastat a s tím měl i vytvořené plány na přivedení lidí k sebepoznání a nakonec k přijetí a pochopení, že bez Božího uspořádání se neobejdeme. Součástí jeho plánu se stala nutnost poučit po generace veškeré lidské pokolení.
Římanům 8:22 „Víme přece, že veškeré tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu.“
Celé to bylo o to složitější, že se do této vzpoury vložily i duchovní síly. Vzbouřila se část nebeských synů, andělů, kteří se nechali přesvědčit andělem, který se jmenoval Luciferus lat. – Nositel světla, (Baalzebub, hebr.) o své jedinečnosti a vynucovali si postavení na úrovní Boha. Lucifera známe jako Satana (hebrejsky) a také Ďábla (řecky), tyto jména Lucifer získal jako nová jména a znamenají Odpůrce a Pomlouvač, což se v průběhu dějin ukázalo, jako pojmenování trefné. Plánoval Bůh tento scénář? Předurčil dopředu, že se tyto události takto odehrají a nikdo s tím nemohl nic udělat? Určitě ne! To by byla přeci nebetyčná nespravedlnost! Bůh takový není a jak jsem psal výše, Bůh tyto situace měl zmapované, že mohou nastat a na každou z nich měl předem určený plán záchrany. Bůh věděl, že to, co stvořil bylo dobré, že jsou s tím spojená určitá rizika a předem se v jeho mysli zrodil plán záchrany a očištění svého jména, které Satan znesvětil. Ještě v zahradě Eden vyřkl Bůh Jehovah první proroctví.
Genesis 3:15 “ Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“
Nebudu zde rozebírat význam tohoto proroctví, ale již zde Bůh učinil něco ze svého předem připraveného plánu na záchranu lidstva a soudu s tím spojeným. V následujících verších pak vynesl Bůh i soud nad lidmi. Jít proti Bohu je největším prohřeškem, jaký může nastat. Bůh je dokonalý, vše co vytvořil je dokonale sloužící ke svému účelu, Bůh je svatý a není možné jít proti němu, následkem takového kroku je smrt. Jít proti jeho Duchu je také trestáno smrtí, protože jeho Duch je Jeho, vykonává moc, zmocňuje k schopnostem, které fyzický, tělesný svět nemá ve svých možnostech. Jeho Duch je svatý a my lidé musíme pochopit, že Bůh vyžaduje a bude vyžadovat řád. Proto v historii zahynuli ti, kdo se Bohu postavili, můžeme vzpomenout Faraona, Koracha, nebo Ananiáše a jeho manželku Safiru, kteří šli proti svatému Duchu.
Na základě Božího zákona oko za oko, zub za zub bylo postavené vykoupení lidstva z hříchu. Lidské dějiny na nás přímo křičí, že nejsme schopni si vládnout, aniž bychom se sami nevyhubili. K úplnému spravedlivému dokončení našeho počínání bude sloužit tisícileté kralování Krista bez působení Satana, abychom sami zjistili, že na vině není pouze Satan, ale, že i bez Satana poslední žijící generace bude proti Bohu reptat a po vypuštění Satana z vězení, opět budou lidé svedeni ke špatnostem. Hřích, který lidé v sobě nosí se projeví i pod vládou druhého nebe na Nové zemi. Po závěrečném boji, až bude i tato otázka vyřešena, bude mít Bůh dostatek precedentních případů a bude dostatečně lidstvo prověřeno a poslední, kdo bude odstraněn bude Satan s démony, smrt a s ním spojený hřích. Po soudu spravedlivých a nespravedlivých, a také andělů, předá pak Kristus svou vládu zpět Bohu. Zůstanou pouze ti, kteří jsou z Božího pohledu spravedliví, svatí a vlády se ujme vláda třetího nebe a na zemi nastane znovuobnovený ráj.
To jsou stručně dějiny, které se staly a které jsou ještě před námi. Bůh tedy dopředu určil osnovu záchrany. Do této osnovy zahrnul různé jednotlivce i skupiny lidí. Po období patriarchální, ve které po potopě žili Abrahám, Izák, Jakob, Bůh zvolil cestu vyvoleného národa Izraele. Po staletí na tomto národu ukazoval světu svou moc a duchovní odlišnost. Již v dobách patriarchů i Izraele připravoval lid na potřebu vykupitele. Adamův hřích mohl vzít na sebe opět jen Boží syn. Nikdo jiný by nebyl požadovanou hodnotou, aby zákon oko za oko byl naplněn. O Kristu se píše také jako o druhém Adamovi, protože byl tou adekvátní výkupní hodnotou, kterou Bůh vyžadoval. K tomu všemu sloužil v Izraeli obětní systém, kdy si izraelité připomínali potřebu vykupitele. Jakmile přišel Jehošua Kristus a naplnil vše, co bylo o něm napsáno v prorocích, nastala velká změna. Kristus naučil své následovníky, že musí jít po Té Cestě, kterou jim on „vyšlapal“
„Jehošua mu řekl: Jsem cesta a pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci, leda skrze mne.„(Jan 14:6)
„A pronásledoval jsem tuto Cestu až k smrti, spoutával jsem a vydával do vězení muže i ženy,“ (Sk 22:4)
Zavedl Novou smlouvu mocí jeho krve a dědictví v nebi, určené původně Izraeli, které přešlo na duchovní Izrael
„Když se navečeřel, učinil totéž i s pohárem a řekl: Tento pohár znamená novou smlouvu mocí mé krve. Stále to čiňte, kdykoli jej budete pít, na mou památku.„(1 Kor 11:25).
Od apoštolů, vedených Duchem, jsme se dozvěděli Boží podmínky, přikázání, pravidla pro službu a pro služebníky a jejich každodenní život. Kristus řekl svým následovníkům, že jim připraví v nebi místo, že budou tvořit Boží vládu a spolu s ním budou vládnout po tisíc let. Na Novou zemi se dostanou pouze lidé, kteří projeví víru, budou činit pokání a skutky víry.
Proč o tom tak obsáhle píšu? Protože toto všechno měl Bůh dopředu promyšleno, předzvěděno. Věděl, že tu bude skupina svatých, co nevěděl bylo, kdo ji bude tvořit, z jakých osobností bude vláda svatých sestavena. Věděl, co musí splňovat, měl pro tento post jasně stanoveno, co musí jedinec prokázat za svého života, aby získal schválení a stal se vyvoleným. Dalším Božím plánem bez předem daných adresátů byl zápis do Knihy života. To, že bude tato kniha existovat a za jakých podmínek se může v ní objevit něčí jméno, to bylo určeno předem, ale kdo konkrétní tam bude rozhodoval jedinec za svého života. Nikdo nebyl určen předem, že se narodí s puncem kvality a šup rovnou do knihy! Až skutky člověka spojené s vírou byly tím faktorem, který určil, jestli si nás Kristus a Bůh vyberou.
To je ten zásadní rozdíl mezi předurčením a Božím plánem. Bůh měl vymyšlenou strukturu plánu, v jeho osnově byly určeny předem skupiny, které se budou podílet na jeho plánu. V průběhu dějin se pak lidé zapojovali do jeho plánu do předem určených struktur záchrany. Proto mohl apoštol Petr mluvit o předem vyhlédnutém zachránci, před stvořením světa o Kristu (Pomazaném, Mesiáši). Byl součástí záchranného plánu ještě před založením světa, stejně jako jeho bratři, kteří byli dopředu poznáni, nebo-li určeni jako věrná skupina lidí, rekrutujících se v daném čase a podílejících se na plánu obnovy původních zaslíbení.
A jak je to s Jeremjášem?
Co je psáno: „Než jsem tě zformoval v matčině lůně, znal jsem tě. Ještě než jsi přišel na svět, posvětil jsem tě; národům učinil jsem tě prorokem.“
Dozvídáme se opět stejný plán, kterého se stal Jeremjáš účastníkem. V každé době, ve které byli proroci, Bůh věděl, že tato skupina lidí napojená na něj, na Boha, bude existovat. Věděl, co bude jejich úkolem. Jeremjáš byl jedním z nich. Bůh dokáže určit jaký bude člověk při kombinaci DNA rodičů. Je tvůrcem tohoto kódu a přečte si v něm, jaký jedinec bude, dříve, než se narodí. Mění Bůh tento kód? Umí to, ale nedělá to. Jak to vím? Protože nemůže z důvodu spravedlnosti, vytvářet nová spojení, nové stvoření. Porušil by tím, stvořitelský odpočinek tím, že by prací vytvořil novou osobnost. Tímto krokem by ukázal, že to, co nastartoval na počátku, potřebuje opravit, že si s tím co je nevystačí. Bylo by to nespravedlivé, což jde přímo proti Bohu.
Bůh umí číst v lidských dějinách, ne že by předem určil kroky každého z nás, ale umí odhadnout vývoj a pokud jde o proroctví, tak dokáže ohlídat jejich naplnění. Dělal to často u Krista, když nechtěl, aby přišel Kristus o život, ovlivnil situaci k prospěchu jeho syna. Když hrozilo malému Jehošuovi nebezpečí, poslal Marii s Josefem do Egypta, jakmile se situace uklidnila, v tomto případě po smrti Heroda, se vrátili zpět. Když usilovali farizeové o jeho život, tak nikdy nebyl Židům vydán, dokud nenastal jeho čas.
Ovlivňuje Bůh náš život? Určil někoho z nás předem k nějaké roli? Byl Jidáš předem určen, již když se narodil, že zemře?
Ne! Opět šlo o situaci, ke které přispěl Satan, když stále usiloval o Kristův život. Bůh věděl, že bude Kristus zrazen, mnoho proroků zemřelo násilně a Bůh předpověděl, že dojde ke zradě, ale neurčil, že to bude právě Jidáš Iškariotský. Toho využil Satan, kdy infiltroval mezi dvanáct svého člověka. Byl Satan hloupý, že šel jakoby podle předem daného scénáře? Ne. Satan usiloval od počátku o to, aby překazil Boží plán záchrany lidstva. Všemožně se snažil ovlivnit okolí Krista, aby vše nešlo podle plánu. Chtěl Krista zlomit už během jeho čtyřicetidenního pobytu v pustině, kde mu nabízel moc nad světem. Kdyby to Kristus přijal, zhroutil by se plán záchrany. Když použil Jidáše, tak opět sledoval cíl, a to bylo zlomit Kristovu ryzost, bezhříšnost.
Asi vás zarazilo, že toto s Jidášem tvrdím? Proč? Protože čteme například:
„Jehošua jim odpověděl: Což jsem nevyvolil vás dvanáct? Přesto jeden z vás je pomlouvač.“ (Jan 6:70)
V Janovi 17. kapitole čteme tyto myšlenky:
„Jehošua to pronesl, zvedl oči k nebi a řekl: Otče, přišla ta hodina; oslav svého syna, aby tvůj syn oslavil tebe podle toho, jak jsi mu dal autoritu nade vším tělem, aby dal věčný život plnému počtu těch, které jsi mu dal.“ (Jan 17:1,2)
Pán Jehošua zde rozlišuje mezi těmi, které mu dal nebeský Otec a tím, koho do jeho středu přivedl Satan. To potvrzuje ještě jednou.
„Když jsem byl s nimi, bděl jsem nad nimi kvůli tvému vlastnímu jménu, které jsi mi dal; a hlídal jsem je a ani jeden z nich není zničen, kromě syna zničení, aby se splnil text Písma.“ (Jan 17:12)
Povšimněme si, že Pán Jehošua vysvětluje, že od Otce obdržel jen 11 a chránil je, aby nebyli zničeni, krom jednoho, kterého přijal od Satana, aby se naplnil text Písma, tedy proroctví.
Satan stále v sobě živil myšlenku, že to Kristus nezvládne, že selže, poddá se, zhřeší pod tíhou bolesti, zakleje, prokleje Otce. Metali římští vojáci los o Kristův oděv z vůle Boha? Ne. Metali los, protože se jednalo o výjimečnou osobnost a chtěli mít nějaký artefakt, který by se dal případně i zpeněžit. Opět je to odhad situace a znalosti poměrů a lidského ducha, lidské nedokonalosti a sklonu ke špatnému. Kristův oděv měl cenu, kterou byli ochotni lidé i zaplatit. Umíte si představit jakou hodnotu by měl tento oděv dnes? Vzpomeňme jen tzv. Turínské plátno, kde se traduje, že je v něm otisk Kristova těla. Jedná se o plátno, kterým byl údajně Kristus zavinut po své smrti. Je to neprokázáno, ale už jen náznak a možnost, že to tak může být, udělal z tohoto plátna světovou atrakci. Více zde.
Ještě zpět k otázce, jestli ovlivňuje Bůh i naše životy.
Ano i ne. Pokud má Bůh s někým plán, pak ano. Abychom patřili mezi ty, se kterými Bůh počítá, nesmíme patřit do skupiny:
„Nikdy jsem vás neznal, odejděte vy, kteří se dopouštíte nepravosti„ (Mat 7:23 EP).
Láska ke světu nás v Božích očích odsunuje mimo Boží přízeň.
1 Janův 2:15 „Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není.„
Bůh a Kristus působí v těch, kteří jim patří. S velkým zájmem působí na úplné duchovní nemluvňata, věnují nemluvňatům svou první lásku, zde mnoho věřících pociťuje Boží přízeň skrze Otcova Ducha. Nemluvňata dostávají duchovní mléko, učí se základům víry, jednotlivým osobám a Božím cílům. Pro každého věřícího začíná nová cesta. Růst od Boha získáváme vždy, když uděláme krok k duchovní pravdě. Když přešlapujeme na místě Duch se od nás vzdálí, když učiníme opět krok k Bohu jsme odměněni Božím vedením. Tímto způsobem se věřící začnou dělit na tělesné (duševní) a duchovní.
1 Korintským 2:14,15 „Duševní člověk však nepřijímá věci Ducha Božího, neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně. Duchovní člověk však posuzuje všechno a sám není od nikoho posuzován.„
Duchovní pak spějí ke svatosti. Jdou kamkoli jde Kristus a oblékají se do Krista, stávají se jeho zástupcem a prodlouženou rukou. Konají dílo a jsou součástí Božího plánu. Na konci tohoto věku budou sehrávat důležitou roli, na nich se naplní Boží předpovědi pro čas konce. Na ně bude vylit Boží Duch, aby celý svět poznal Boží moc.
Shrnutí
Bůh ve své moudrosti, když plánoval své stvoření, myslel na všechny aspekty, které mohou nastat, když daroval svobodnou vůli, do světa v nebi (andělé) i do světa lidí. Předzvěděl, jako moudrý šachový velmistr, všechny varianty toho, co může nastat a měl připravené záchranné plány na přivedení lidí zpět do počátečního stavu, kdy nám vládl a lidé žili v rajských podmínkách. Proti běžnému chápání slova předvídat, má Boží předzvědění navíc v sobě předem připravený plán s cílem potvrdit pravdivost a funkčnost vlastního systému založeném na lásce Agapé.
Boží plán zahrnuje nejen umění vidět dopředu, ale také ihned najít řešení. Pro anděly, kteří odpadli, nemá plán záchrany, protože žili v přímém kontaktu s Bohem v nebi a postavili se přímo proti Stvořiteli a jeho Duchu. Anděly čeká soud a s velkou pravděpodobností odstranění, jak je předpovězeno. To samé čeká nekajícné lidi, kteří nejsou zapsáni v Knize života. Zj 20:10, Zj 20:12-15, Zj 21:8.
Jehovah (Jehova) Bůh není nespravedlivý, aby utvářel osudy lidí, kteří tento osud již nemohou nijak zvrátit. Bůh dokáže číst v naší DNA dříve než se narodíme. V jeho mysli nás vidí dopředu a může tak předzvědět naši osobnost, naše sklony, přednosti i nedostatky. Do našich DNA nezasahuje. Kde Bůh zasahuje jsou naše modlitby spojené s vírou. Jsou-li modlitby v souladu s Boží vůlí, Bůh jim naslouchá a dokáže nás tvarovat, zrovna tak uspořádat naši cestu. Pokud je Bůh s námi, přivede nás ke Kristu, abychom dotvořili naši osobnost. Činí-li člověk bezzákonnost, Bůh ani Kristus v nich nebude činit žádné dílo. Bezzákonnost je termín, kdy nečiníme dle Božího zákona a Ducha, ale dle vlastních duševních porozumění odtržených od Boha. Na bezzákonnosti jsou vytvořeny lidské teologie, tradice, katechismy, vnitřní předpisy církví, dogmata a napojení na démonské učení všeho druhu. Lidé, kteří provádějí tyto věci uslyší od Krista, „nikdy jsem vás neznal“.
Boží děti však takové nejsou a věří, že budou zapsány v Knize života. Víra se jim stala každodenní realitou a nesou si dobrovolně svůj úděl, spojený s vírou v Boha Jehovah a Jehošuu Krista. Chceme-li, abychom patřili mezi Jehovův lid, který si sám Otec vybral, žijeme v souladu s Duchem, který v nás skrze Otce a Syna působí. O tohoto Ducha se denně modleme.
Hledejme útěchu v Bohu Jehovah, abychom zvládli dnešní dny tohoto zkaženého světa a vytrvali ve svém boji víry.
K tomu nám pomáhej náš nebeský Otec Jehovah Bůh, který působí, aby se stalo a to skrze Jehošuu Krista našeho pána a Krále Nového světa. Amen
Váš bratr Martin Maleňák