Duchovní rozměr výroků Pána Jehošuy nám pomáhá vidět trám v našem oku. Když jej vidíme, můžeme odhalit způsob, jak se ho zbavit. O tom je tento článek.
Matouš 19:24
„Opět vám říkám: Je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby se boháč dostal do Božího království.“ .
Opět nejprve porozumění, které přijala Šárka při zkoumání tohoto námětu:
Tak jak jdu ve studiu Písma díky Otci Jehovah (Jehovovi) dál a dál, ač ten či onen verš i z paměti znám a myslím si, že chápu podstatu, pak často velmi překvapena jsem, když uvidím i to, co je „pod povrchem„.
Když přečetla jsem si příběh s bohatým mladíkem poprvé, chápala jsem, že majetek je určitou kotvou či koulí na noze, co drží člověka a nedovolí mu pokorně před Otcem pokleknout a na Něj se plně spolehnout. A ano, připadalo mi to zcela logické, vždyť, když mám peníze, pak mohu si říct, že bez pomoci všechny své pozemské strasti dokáži vyřešit.
Svět přec učí mě, že vše podstatné si koupím za peníze. Ano je zde i ono rčení, že to nejdražší si za peníze nekoupím (zdraví, lásku, přátelství,…), ale je to opravdu v očích boháčů tak? Opravdu to tak vnímají, že je cos, co si za peníze skutečně nekoupí? I u nás se zdraví, pomalu ale jistě, na pomyslnou váhu s penězi pokládá, lásky, ač třeba ne zcela upřímné, si může stárnoucí zakoupit dost u mladé, a kde jsou peníze, tam se i „přátelé“ slétají. Co na tom, že je to vše jen hrané a falešné, pokud jsou peníze, pak tyto „hry“ fungují. Smutné, ale bohužel i v naší kotlince již realita všedního dne.
Stále mi však v hlavě zněla otázka: „Opravdu je boháčem jen majetkový boháč zamýšlen?“ Je i mnoho těch, kteří žijí více než v přebytku, a i tak se k Otci s pokorou a vděčností přihlásí. Jsou snad jen vzácnou výjimkou? Co je tedy oním bohatstvím, které nám brání jít do Božího království?
Co nám brání se omluvit, uznat svůj vlastní hřích, podrobit se, poklonit? Co nám říká, že vše sami zvládneme, že lepší jsme, že jen naše pravda správná je? Kdo nám šeptá do ucha, když do sporu ochotni jít jsme? Když odmyslím si hmotné bohatství, pak na všechny otázky mi jedna odpověď zůstává.
Ego neboli naše „já“, naše osobnost.
Když egem jsme bohatí, pak jen těžko dokážeme se poklonit. Naše vlastní ego se nám pak stává onou koulí na noze, naším vlastním (s tímto světem) spoutáním. Sami sobě tak škodíme, sami sebe ničíme. Ego brání nám k Otci Jehovah (Jehovovi) se přiblížit. Smutné, ale i radostné. Smutné v tom, že sám sobě jsem si nepřítel, radostné v poznání, že když sám sobě škodit dokáži, pak i sám mohu s tím cos udělat, sám mohu rozhodnout, že chci své ego potlačit, že toužím přestat svým nepřítelem si být.
Proti vlastnímu egu jít je cesta velmi složitá. Však je zde Ten, kdo vše na světě dokáže.
Jan 3:3
„Jehošua mu odpověděl a řekl: „Vpravdě, vpravdě ti říkám: Pokud se nenarodí někdo znovu, nemůže vidět Boží království.“ .
Co to znamená narodit se znovu?
Šárka
Abychom pochopili do duchovní hloubky výrok Pána Jehošuy, zvaného Kristus, o velbloudu a uchu jehly správně, musíme nejprve porozumět významu slov (myšlence) BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ. Zde se nachází jádro pudla, jak se lidově říká. Proč? Mnozí očekávají Boží království teprve po Armageddonu. Jiní zase říkají, že Boží království je v srdci = stav srdce.
Během konce léta a na podzim roku 2023 jsem zveřejnil několik článků, které se těmto myšlenkám věnují (Najdeme v archivu). Připomenu hlavní myšlenku, kterou vyslovil právě na toto téma Kristus:
„Ale když se ho farizeové ptali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim a řekl: Boží království nepřichází se zarážející nápadností ani lidé nebudou říkat: Podívejte se, zde! nebo: Tam! Vždyť pohleďte, Boží království je ve vašem středu.“ .
Kdy je Boží království v našem středu? Za těchto podmínek. Když si muž i žena plně uvědomují, že do Božího království lze vstoupit jen tehdy, pokud činíme Boží vůli. Proto opět Jehošua vysvětluje:
„Ne každý, kdo mi říká: Pane, Pane, vstoupí do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích.“ .
Boží království je tedy dokonale propojeno s vůlí našeho nebeského Tatínka. Druhou podmínkou je plné přijetí myšlenky, že potřebujeme být vyučeni přímo nebeským Otcem. Proto Svrchovaný Pán JeHoVaH (Jehova) oznamuje prostřednictvím Jeremiáše:
„V tom čase, je Jehovův výrok, se stanu Bohem všech izraelských (duchovních) rodin; a oni, oni se stanou mým lidem. Tak řekl Jehova: Lid vytvořený těmi, kteří přežili meč (krále Severu), nalezl přízeň v pustině (dnešním světě pod Satanem), když Izrael kráčel, aby dosáhl spočinutí (trvalého odpočinku, viz předchozí článek o sabatu).“ .
Meč máme před sebou. A dále vysvětluje:
„Vždyť to je ta smlouva, kterou uzavřu s (duchovním) izraelským domem po oněch dnech (v Čase Konce), je Jehovův výrok. Chci vložit svůj zákon do nich, a napíši jim jej do srdce (při vylití Božího ducha po západu slunce 06.06.2024). A chci se stát jejich Bohem a oni se stanou mým lidem. A již nebudou vyučovat každý svého druha a každý svého bratra a říkat: Poznejte Jehovu!, neboť mě budou znát všichni od nejmenšího z nich až po největšího z nich, je Jehovův výrok. Odpustím totiž jejich provinění a na jejich hřích již nebudu vzpomínat.“ .
A byl jsem duchem veden k tomuto zamyšlení: „Vzpomeň si na svůj život, na své životní zkušenosti se ženami, které přišly do tvého života. Přemýšlej nad tím, jak to souvisí se sdělovanými myšlenkami.“ . A byla mi připomenuta má dřívější touha mít vedle sebe ženu, která by se mi stala dokonalým protějškem, dokonalým doplňkem. A bylo mi ukázáno, proč až Šárka se stala tím dokonalým, po čem jsem vždy toužil.
Má první žena mi byla přivedena do života v čase puberty. Neznal jsem našeho Stvořitele a nevěřil jsem v Jeho existenci. Náš vztah trval necelé dva roky a bylo v něm mnoho tělesných tužeb. Přesto právě tato žena byla později použita k tomu, abych našeho Tvůrce nalezl a začal se o něj zajímat.
Ve dvaceti letech jsem si před úřady podle lidských tradic vzal za ženu Petru. Nebyla těhotná. S ní jsem strávil společně 23 let a přivedli jsme na svět tři děti. Toužil jsem díky svému přirozenému nastavení potom, abychom byli spolu navždy. Oba jsme mohli společně začít poznávat našeho nebeského Otce a Pana Jehošuu. Její duchovní smýšlení se díky působení a projevům náboženského ducha začalo nakonec přiklánět k esoterice. Nenaplněná očekávání z Písma a můj nedostatek empatie a naslouchání jejím potřebám a také její intuici, způsobilo, že začala řešit problémy alkoholem. Toto byl nakonec důvodem rozpadu vztahu.
Třetí důležitou ženou v mém životě byla jmenovkyně mé dnešní manželky. Vedle ní jsem se naučil to důležité. Tím je neklást uspokojení tělesných tužeb, před zájmy nebeského Otce. Vztah jsem budoval podle náboženských zásad a pravidel, podle POZNÁNÍ. Tento vztah trval cca rok.
Po čtyřech letech jsem poznal čtvrtou ženu. Tehdy jsem už plně rozuměl tomu, kdy a jak vzniká manželství z pohledu nebeského Otce mezi mužem a ženou. Mou hlavní touhou bylo umožnit této ženě poznat nebeského Otce. Když přišel čas a bylo evidentní i z mé strany, že dojde na intimnosti při kterých se z ženy a muže stávají manželé, učinil jsem toto: „Svrchovaný Pane JeHoVaH (Jehovo) chci pojmout za manželku tuto ženu a to navždy. A to v Ježíšově jménu.“ . Proč právě takto? Protože jsem ještě nepřijal duchem, skutečné jméno Krista. Byl teprve rok 2013. Odpověď nebeského Otce byla podobná, jako když my odpovíme : „DOBRÁ!“ , že bereme oznámené na vědomí.
Jak jsem už dříve vysvětlil, byl jsem veden po čase k tomu, že je potřeba učinit společný veřejný slib nás obou. Tato žena to nechtěla. Neměli jsme jít před úřady, ale před přátele manželky a tam slib předložit. Žena to odmítala, protože v jejím srdci byla láska k tomuto světu a nerozuměla mému vztahu s nebeským Otcem. Ač jsme spolu dále žili pod jednou střechou a nebyl mezi námi cca po dva roky žádný intimní vztah, stále byla v mých očích a očích nebeského Otce mou manželkou. 3/4 roku před odstěhováním si našla jiné dva muže. Byl jsem tedy volný.
Jen pro Ty, kteří rádi hledají něco na druhých a nehledají vlastní trám v oku. Každé mé manželství bylo ukončeno intimním poměrem s jiným mužem mými bývalými manželkami. Nenávidím nevěru.
Více podrobností o mých vztazích jsem už uvedl, takže kdo má potřebu je zkoumat, může si je v archívu najít. Pak přišla do mého života pátá, předposlední žena. Bylo to v lednu 2022, čtyři roky po odstěhování se od mé předchozí manželky. Už jsem netoužil po žádné manželce a pokud by to byla vůle nebeského Otce, tak jedině po takové, kterou mi On sám přivede a já budu vědět, že toto je skutečně Jeho vůle a můj dokonalý protějšek.
Ta pátá žena mi byla dána pro její potřebu záchrany, aby jí Satan nemohl obětovat, jak měl u ní v plánu. Tato zkušenost mi dala hluboké porozumění pro duchovní zápas o každého člověka, který se Satanem nebeský Otec vede. Naučil mne POROZUMĚT PLNĚ, CO TO ZNAMENÁ, MÍT SVOBODNOU VŮLI. Jak moc nebeský Otec touží po tom, abychom vše činili celým srdcem, myslí a silou. Že není možné pomoci těm, kdo se svobodně rozhodnou, ač mají dostatek svých vlastních fyzických zkušeností se Satanem a démony a přesto nechtějí jejich vliv opustit.
Protože jsem nikdy netajil nic, co mne v životě potkalo, posloužilo toto mé krátké manželství k tomu, aby se odhalily určité skryté charaktery určitých osob. Ještě před našim společným zasvěcením nebeskému Otci, jsem byl skrze vidění do všech budoucích událostí zasvěcen. Jen jsem jim plně neporozuměl. Svobodná vůle manželky způsobila, že vše dopadlo pro ní jinak, než to mohlo být.
Nakonec přišel 10. červenec 2023 a došlo k našemu fyzickému setkání se Šárkou, mou dnešní manželkou. Ač jsme se znali díky internetové komunikaci už několik let, bylo nám dovoleno se potkat až ten den. Přesně 14 let od doby, kdy jsem se nebeského Otce dotazoval na Šárku předchozí, protože jsem si uvědomoval, že mé pokoření, kterým jsem si procházel nezvládne, zda bude někdy mou ženou. Jak jsem již dříve vše zveřejnil, bylo mi odpovězeno, že bude, ale ne protože já to chci, ale pod podmínkou, že sama o to požádá. Netušil jsem, jaký má nebeský Otec plán. Kterou Šárku měl už tenkrát na mysli.
Za 6 týdnů jsme byli svoji, ač ani jeden z nás na to nepomyslel a jenom jsme zírali na Otcovu vůli. Těch 6 týdnů a v polovině září to bylo jako usednout na tobogán a jít vírou, že Otcova vůle je víc než obavy, které jsme viděli v tom, že toto je skutečně navždy, že není možné jednat svévolně, ale vždy je potřeba hledat nejprve zájmy Království a Boží spravedlnost, aby nám bylo vše ostatní přidáno. A opět došlo k prosévání těch, kdo rádi vše soudí lidským pohledem a těch, kdo se radují z činění Boží vůle.
V čem máme potvrzení, že jdeme Otcovou vůlí? Nejsou to zázraky viditelné pro svět. Jsou to naše soukromé „zázraky“ . Například Šárčin strach opustit Českou republiku, který u ní přetrvává do dnešních dní, byl pro svatební cestu do Irska potlačen. Dodnes nechápe, jak to dokázala zvládnout. Se vším nám pomáhal nebeský Otec. Svatební cestu jsme měli absolvovat do Irska proto, aby mohli být v Atlantiku (velmi studeném Atlantiku) pokřtěni manželé Štěpánkovi. Vše bylo opět zveřejněno v příslušný čas. Se vším nám (včetně nákladů na letenky) pomáhal a zajišťoval to sám nebeský Otec.
Proč jsem musel opět vyprávět vše o mých životních ženách? Protože ti, kteří na tom klopýtnou, mají klopýtnout a ti kteří mají duchovně vyrůst, na tom duchovně vyrostou, protože jim vylitý Boží duch s veškerým potřebným POROZUMĚNÍM pomůže. Proto je v tom celém příběhu jedno důležité POROZUMĚNÍ. A to takové, že bez těch všech zkušeností, osobních pádů, bych nikdy nedokázal popsat, co znamená: Jít Boží vůlí. Jak ji přijmout do svého života s radováním, ač přitom někdy „musíme vše ztratit“ .
Díky zkoumání, zpětné analýze, jsem pochopil, že první žena do mého života přišla proto, abych mohl najít našeho Stvořitele, JeHoVaH (Jehovu) Boha a Jeho Syna Pana Jehošuu Pomazaného, řecky zvaného Krista.
Druhý vztah mi umožnil najít si pro mne vhodný protějšek. Mít a vychovávat společně děti, pochopit mé vlastní chyby při jejich výchově. Naučil mne sice pozdě, ale přece, co znamená naslouchat ženě. Ukázal mi nedostatky mého tehdejšího Poznání a rozeznat náboženského ducha Velkého Babylonu. Také. Proč jsem nebyl schopen společný vztah udržet na potřebné duchovní úrovni.
Třetí mne připravil na život s mou dnešní ženou Šárkou. Naučil mne radovat se z naslouchání. Vidět moudrost v tom, nejít do intimností s ženou, která nemá vytvořený vztah k nebeskému Otci a raději počkat, až ten správný čas nastane podle Boží vůle.
Čtvrtý vztah mi ukázal, že nelze mou vlastní moudrostí přimět životního partnera k tomu, aby začal milovat nebeského Otce a měl touhu se k němu přiblížit. Že nestačí jen zasvětit svůj život s tímto partnerem (partnerkou) sám, ale je potřeba to učinit společně a veřejně dát světu najevo, že jsme se v srdci rozhodli spolu žít věčně. Ne skrze razítko, které se vyžaduje od konce 19. století, ale pro společný veřejný slib našemu nebeskému Otci, tvůrci manželství, před blízkými, aby mohl být vztah nebeským Otcem požehnán a daný slib přáteli dosvědčen.
Všechny tyto mé vztahy mi odhalili, co znamená být boháčem v Kristově výroku. Jak správně má dnešní a pro věčnost stvořená manželka pochopila skrze vlastní svědectví výše. To bohatství, které je potřeba opustit, tak tím je vlastní Ego. Čím je ego bohatší, tím více člověka utvrzuje v nedostatku pokory a v nehledání nejprve zájmů Království a v nehledání jeho Spravedlnosti.
Ten mladý muž, který dostal od Pána Jehošuy radu, aby svůj majetek prodal a výdělek rozdal chudým necílil na jeho vztah k tomu majetku jako takovému, ale k velikosti jeho EGA, jenž mu bohatství vytvářelo. Ztráta majetku by byla v jeho očích ztrátou prestiže, kterou mu majetek zajišťoval. Už by pro okolí nebyl ve svých očích něco. Na toto nebylo jeho srdce připraveno. Tak nemohl získat poklad v nebi, kterým je získán činěním Boží vůle, která nás učiní být požehnanými a s opravdovostí trvale šťastnými lidmi.
Pátý vztah mne naučil opravdově nikoho nesoudit, protože neznáme Boží záměry s daným člověkem. Že náš vlastní prožitý život je plný nemoudrého jednání, které do našich očí přináší ne malé, úzké trámky. Ne, ale skutečně velmi macaté kusy symbolických klád, trámů, abychom s pokorou nikoho nesoudili, protože nám toto nepřísluší. Naučilo mne to, že dívat se na druhé povýšeně, protože my jsme přece svatí, že je to to nejodpornější co nás může potkat. A děje se to každému, kdo nezchudl vzhledem ke svému vlastnímu EGU.
Posuzovat cizí životy je velice snadné, ale být upřímný sám k sobě, ke svému zabodnutému trámu, tak to nelze učinit skrze vlastní domýšlivost. VLASTNÍ EGO. To nás lehce přivede nejprve k pocitům vlastní výjimečnosti, pak k Satanovi, který to ego rád polechtá a my si toho ani nepovšimneme. Nakonec uvízneme v jeho vlečné síti. Čím větší symbolická ryba, tím větší ego. Proto jenom ty symbolické drobné rybky skrze symbolická oka vlečné sítě proplavou a uniknou pryč, do skutečného bezpečí. Je psáno:
„Jehovovo jméno je silná věž. Do ní utíká spravedlivý a je chráněn.“ .
Věčný a poslední můj vztah mi dovolil pochopit, kdy je Boží království skutečně v našem středu. Jak moc potřebuji mít vedle sebe ženu, která je plně svým srdcem, myslí a silou u Otce a Syna. A Oni pak skrze ní, její přirozenou a instinktivně moudrou intuici, prostřednictvím vzájemné komunikace a mému naslouchání, pak nám Otec se Synem pomáhají ukázat potřebný správný směr, abychom nalezli cestu do nebeského království. Abychom se mohli poté s ostatními podělit skrze články o získané POROZUMĚNÍ. Abychom mohli ukázat i ostatním, co se právě odehrává a proč to mohou vidět skutečně jen Ti, kdo do svých životů přijali POP a VÚP. Nevíme co to je? Pak hledejme v předchozích článcích, kde vše bylo do detailu rozebráno.
Duchovní člověk se nediví, že vylití ducha nepřichází okázale. Proč? Protože je to v Písmu vysvětleno. Jak? To si ukážeme někdy později.
Kéž nám nebeský Otče, Svrchovaný Pane JeHoVaH (Jehovo) pomůžeš všude tam, kde by nějak mohlo vyrůst naše ego, které by nám nedovolilo vstoupit úzkou branou, uchem jehly do Božího království a bránilo nám činit Tvou svatou vůli, k posvěcení Tvého a Synova jména. O to prosíme, prostřednictvím Krále a Vykupitele, Beránka našeho, Pana Jehošuy Pomazaného. Amen a amen
V Agape a s Agape sestra Šárka a bratr, Pánův otrok, Igi (Šági)