Mnozí čtenáři Písma často tápou v tom, jaký je rozdíl mezi čtením a studiem. Opět jsme vedeni k tomu, abychom ukázali na vlastních příkladech, kdy se ze čtení Písma stane studium. Šárka šla touto cestou:
2.Timoteovi 3:16-17 „Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí, k ukázňování ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl zcela způsobilý, úplně vyzbrojený pro každé dobré dílo“ .
Tak jak každý jiný jsme i naše „cesty“ jsou rozličné, nemohu tedy nic víc, než ukázat vlastní zkušenost.
Jak jsem již dříve napsala, první Písmo jsem zdarma obdržela na setkání Svědků Jehovových. Tam zavítala jsem v rámci svého hledání. Nevěděla jsem jak v Písmu číst, a již vůbec jak v Něm odpovědi nalézat, z veršů byla jsem zmatená, nerozuměla jsem. Zvažovala jsem studium Písma pod vedením Svědků Jehovových, což mi zdarma nabídli, ale vždy jsem byla „samorost“ a tedy nabídku odmítla. Velmi mi však pomohly informace na jejich stránkách jw.org – ať již videa, články či filmy.
Písmo začala jsem si číst před spaním, a tak jak jsem zvyklá, od první stránky, tedy od knihy Genesis. Ve smyslu veršů často jsem tápala a čím více četla, tím více měla otázek. Písmem jsem si doslova naplnila celou svou mysl. Pak jsem musela Písmo odložit, nebyla jsem schopná přenést se přes krutost, kterou jsem vnímala, mé srdce nedokázalo pochopit, jak by mohl být Bůh tak krutý, když i vraždu žen a dětí nařídil. (Dnes již rozumím)
Kdesi na netu jsem doporučení nalezla, ať ti, kdo mají Písmo v ruce poprvé, začnou od Nového zákona. Udělala jsem to tak a opět začala číst. Ano, v té době jsem stále jen četla, plula po povrchu. A také jsem se dívala, na filmy o Kristu, o Abrahamovi, o Ester,…. Toužila jsem pochopit dobu, ve které žili, toužila jsem všemu rozumět.
V té době jsem se již držela Otce za ruku, byla jsem však jako novorozeně. Nerozuměla jsem, nedokázala jsem s Otcem komunikovat, nedokázala jsem zcela Jeho hlas rozeznat. Toužila jsem se k Otci více přiblížit, toužila jsem svůj vztah s Ním upevnit.
Po dlouhém zvažování zavítala jsem do sobotní školy Adventistů sedmého dne. Starší sboru nabídl mi zdarma studium Písma, s pocitem, že mi možná samotné něco uniká, souhlasila jsem. Při první hodině se mi starší sboru snažil vysvětlit, jak on sám má problém s přikázáním, že má více Boha než svou manželku milovat. Studium jsem po této hodině ukončila. Vždyť kdo mu manželku dal. Komu za ní vděčí. Mám více snad dar než dárce milovat?
A tak opět vrátila jsem se k samotě. S Písmem jsem trávila každý den, ale stále jen četla. Pak na stránkách Igiho, mého muže, jsem tuto větu nalezla … nechte se Otcem Jehovah vyučit... Nevěděla jsem jak to mám udělat a tak jsem poklekla a v modlitbě s toužebným srdcem o vyučení Otce žádala, a tak každý den o stejné prosila – o vyučení, o moudrost, o porozumění i přijetí.
Nenápadně se začalo mé čtení měnit v studium. Začala jsem rozumět, začala jsem ve verších vidět víc než co bylo na povrchu ukryto. A také se zcela změnilo, co hledala jsem v Písmu na počátku a co hledám dnes.
Na počátku hledala jsem na budoucnost odpověď. Co bude, co čeká nás a jak se mohu já osobně s ohledem na budoucno zachovat. Dnes toužím rozumět všemu, co bylo v Písmu Otcem Jehovah zapsáno. Toužím pochopit, co prožíváme dnes, na budoucno nehledím, na rozdíl od počátku svého hledání mám totiž již v srdci klid a budoucna se nebojím.
Římanům 15:4 „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo totiž napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a prostřednictvím útěchy z Písem.“ .
Brodím se Písmem, hledám a tak nalezla jsem v posledních dnech, že čas, který je, je době Ester podobný. Tehdy Židé genocidě čelili. Vše se však změnilo. V čem spočívala jejich záchrana? Seděli se složenýma rukama a čekali nebo sami museli pro svou záchranu něco učinit?
Zkuste si představit, že v cizí zemi byste museli žít – je snad tato zem naším skutečným domovem?
Neznali byste této země řeč, pak v okamžiku, kdy by vás přišli varovat nerozuměli byste a nemohli si tak život zachovat. Každý vztah je třeba budovat. Pokud nebudu na vztahu „pracovat“ pak dřív nebo později vzájemné pouto se vytratí. Jak bych mohla slyšet Otcův hlas, když nebudu v Jeho blízkosti? Jak bych mohla být v Jeho blízkosti, když nebudu na Něj plně spoléhat? Jak mohla bych na Otce spoléhat, když nevybuduji si k Otci důvěru? Jak bych mohla důvěru budovat, když nebudu se o Otce zajímat? Jak bych se mohla o Otce zajímat, když nebudu Jej chtít znát? Jak bych Jej mohla znát, když nebudu se brodit Písmem sem a tam? Jak bych mohla žádat o ochranu svou a své rodiny, když nenechám se Otcem vyučit?
Jeremiáš 3:23„Pahorky a hlučení na horách opravdu patří falši. Záchrana Izraele je opravdu v Jehovovi, našem Bohu.“ .
Šárka
Má zkušenost je v mnohém podobná, přesto trochu jiná. Bylo mi totiž dáno příkazem, abych začal hledat našeho Stvořitele, JeHoVaH (Jehovu) Boha. I když jsem poslechl, zažíval jsem podobně jako Šárka nejprve nesouhlas s tím, co jsem nacházel v prvních knihách Písma. Dočetl jsem až do konce knihy Jozue, než jsem byl veden k tomu, abych z obyčejného přijímání informací přešel ke studiu.
K tomu mne vedl ten, který byl k nám poslán nebeským Otcem, jmenoval se Ladislav Šáro. Pochopení Kristovy úlohy se stalo základem mého studia, proto je moudré začít Písmo zkoumat právě od evangelií. Hlavním motorem, který jsem pozoroval i u druhých studentů Písma bylo to, že v nich převládal smysl pro PRÁVO a SPRAVEDLNOST, který nás podněcoval k otázkám typu: „Jak chce Bůh odstranit ničemnost? Proč jí připustil? Jakou úlohu pro její odstranění v této věci sehrál sám Kristus?“ .
Časem jsem pochopil, že je potřebné nebeského Otce prosit o moudrost a vedení, ale ne jak já si přeji, ale jaká je Jeho vůle směrem ke mne samotnému. Za relativně krátkou dobu jsem měl velké poznání, ale jak jsem v čase zjistil, bylo spojeno s velmi malým POROZUMĚNÍM. Teprve pochopením veršů, které Pán Jehošua adresoval sboru do Laodiceje jsem si uvědomil, že musím nejprve zkoumat vlastní nahotu, vlastní duchovní stav. Začal jsem prosit o přečištěné zlato a Kristovu mast do svých duchovních očí:
„Protože říkáš: Jsem bohatý a získal jsem bohatství a vůbec nic nepotřebuji, ale nevíš, že jsi bídný a politováníhodný a chudý a slepý a nahý, radím ti, aby sis ode mne koupil zlato přečištěné ohněm, abys zbohatl, a bílé svrchní oděvy, aby ses oblékl a aby nevyšla najevo hanba tvé nahoty, a oční mast, kterou by sis vetřel do očí, abys viděl.“ .
Poznání mne oklamalo a mé vlastní EGO hodně narostlo a zbohatlo. Své dřívější studijní návyky jsem na nějaký čas opustil a spoléhal se na svůj přehled, který jsem dříve v Písmu načerpal. Myslel jsem si v ten čas, že jsem něco, ač jsem nebyl nic. Musel jsem si položit otázku: „Kdy se člověk stane nemastným a neslaným, tedy ani horký a ani studený?“ . Když jsem to pochopil, že se to stane tehdy, když jsme si jisti sami sebou a přestaneme si klást otázky: „Zda to, čemu věřím je Pravda i v Božích očích? Zda mne nevyučuje spíše člověk, než samotný nebeský Otec?“ , tak teprve poté jsem POROZUMĚL, že náboženské organizace nehledají pro své ovce potřebu mít opravdový vztah s našim Tvůrcem a opravdový vztah s Kristem.
Získal jsem tímto uvědoměním svobodu. Mohl jsem Velký Babylon opustit. Začít se radovat ze skutečné PRAVDY, po které jsem toužil, když jsem stále prosil a stále prosím nebeského Otce, nejenom pro sebe, ale i pro ostatní, aby nám byla dána Jeho vlastní moudrost a Jeho duch, a to skrze a ve jménu Pána Jehošuy, našeho zachránce.
V hledání skutečné Pravdy si nemohu dovolit myšlenky, že jsem něco, že už všemu rozumím, ale potřebuji hledat POROZUMĚNÍ, zda jsem něco nepochopil špatně, abych nezavedl na scestí a pokud ano, abych dokázal toto své pochybení sdělit. Proč? Protože skutečná PRAVDA JE VÍC, než to, že mne bude někdo soudit jen proto, že jsem správně neporozuměl a stal jsem se pro něj někým, kým se opovrhuje. A to je skutečné BIBLICKÉ STUDIUM.
Igi
Naše cesty ke studiu Písma byly a jsou rozdílné. My sami jsme každý jiný, každý si také neseme jiné zkušenosti. Na své cestě jsme však měli stejný „hnací motor“, tím byla touha porozumět Písmu a vytvořit si pevný vztah s Otcem Jehovah (Jehovou). Naplníme-li své srdce touhou po porozumění, po opravdovém poznání, po skutečné Pravdě, pak nám naší, na „míru ušitou“, cestu Otec Jehovah (Jehova) ukáže.
Šárka
Mohu jen dodat, že když se nám snaží něco nebeský Otec ukázat, abychom to opět zkoumali, z devadesáti procent se zprvu neshodneme. Musíme danou věc zkoumat z mnoha stran. Trvá naše studium i několik dní, než určité porozumění nalezneme. Když se to stane. VŽDY TO KONČÍ VÝROKEM:
„VŠE DO SEBE DOKONALE ZAPADÁ A DÁVÁ TO SMYSL.„
Mužská logika s ženskou intuicí vytvoří harmonii a my se můžeme radovat. Proč? Žasneme nad Otcovou moudrostí a nad hlubokými duchovními věcmi, které slouží k posvěcení jak jména Otce, tak k posvěcení jména Pána Jehošuy. Vždy souzníme s tímto Pavlovým výrokem:
„Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a jak nevysledovatelné jsou jeho cesty!“ .
Kéž Svrchovaný Pane JeHoVaH (Jehovo), kéž v nás zachováš touhu srdce hledat Tvou moudrost a Tvé porozumění, které je vyšší než to naše lidské. Prosíme ve jménu Pána Jehošuy Krista. Amen
S Agape sestra Šárka, bratr a Pánův otrok, Igi (Šági)
Děkuji