Tato jednoduchá PRAVDA se stala kamenem klopýtáni mnohých, kteří byli povoláni, ale nedostatek vytrvalosti u nich způsobil, že se nestali VYVOLENÝMI. Proto ve Zjevení 13. kapitole čteme toto:
„Má-li kdo ucho, ať slyší. Jestliže je někdo určen k zajetí, odchází do zajetí. Jestliže někdo zabije mečem, bude zabit mečem. Zde to znamená vytrvalost a víru svatých.“ .
Nebeský Otec nám vysvětlil celou 13. kapitolu. Bylo to způsobem, který měl v nás samotných bratři a sestry vzbudit naléhavost pro naše POROZUMĚNÍ. Netušili jsme, že určitá časová období, která má nebeský Otec ve své pravomoci, že se budou odehrávat trochu jinak, jejich počátky a konce, než jak Písmo naznačuje. Může nám to připadat tak, že POROZUMĚNÍ BYLA NESPRÁVNÁ.
To je potřebné síto, aby se oddělilo zrno od plev, protože plevy nechápou a hlavně nechtějí vidět a chápat duchovně. Víme, jak jsem zdůrazňoval období večerů a jiter, které započalo po západu slunce 30.09.2015 a skončilo 16.01.2022. Ač mi dal nebeský Otec ve vidění najevo, že má pro svůj záměr dvě stejně dlouhá období, která trvají 10,5 let, nebyl mi záměrně odhalen počátek toho období, které nekončilo 16.01.2022 .
To zmátlo ty, kdo plně nechápou Otcovu vůli a nechtějí do svých srdcí přijmout co znamená:
„Chci milosrdenství, ne oběť.“ .
Proto přišly k Šárce pro tyto dny bratři a sestry tyto myšlenky, které měla 05.09.2024 zapsat, abychom v nich pochopili Otcův smysl pro PRÁVO a SPRAVEDLNOST, aby skrze projevy MILOSRDENSTVÍ mohlo toto MILOSRDENSTVÍ zvítězit a vítězoslavně křičet nad soudem:
Trpělivost chybí nám, ač stále říkáme “vše má svůj čas” nechat plynout jej, nám k neunesení připadá. Jen, co se cos krapet opozdí, v naší mysli jako by to již nikdy nemělo být.
Nic nemůžeme uspěchat, co se snažíme sami v čase posunout, to ve výsledku se proti nám postaví. Netrpělivostí sami sebe raníme, zpět na cestě se vracíme.
Vše v přírodě má svůj rytmus, svůj řád, svůj čas. Příroda trpělivosti učí nás.
„…dodejte ke své víře ctnost, ke své ctnosti poznání, ke svému poznání sebeovládání, ke svému sebeovládání vytrvalost, ke své vytrvalosti zbožnou oddanost, ke své zbožné oddanosti bratrskou náklonnost, ke své bratrské náklonnosti lásku. Jestliže tyto věci totiž ve vás existují a překypují, zabrání vám, abyste nebyli ani nečinní ani neplodní vzhledem k přesnému poznání našeho Pána Jehošuy Krista. Vždyť nejsou-li v někom přítomny tyto věci, je slepý, zavírá oči před světlem a zapomněl na své očištění od svých dávných hříchů.„ .
Šárka
Jednoduchou odpověď jsme skrze Habakuka dostali. I on byl netrpělivý:
„Na svém strážním místě chci stále stát a chci zůstávat na baště; a budu na stráži, abych viděl, co bude mluvit mým prostřednictvím a co odvětím na své pokárání. A Jehova mi odpověděl a řekl: Zapiš vidění a jasně je předlož na tabulkách, aby ten, kdo z něho bude nahlas předčítat, mohl číst plynně. Vidění je totiž ještě na ustanovený čas a stále supí ke konci a nepoví lež. I kdyby se zdrželo, stále je očekávej; zcela jistě se totiž splní. Neopozdí se.“ .
Co mne potkalo, když probíhal čas večerů a jiter? Myslel jsem si, že už všemu rozumím správně. Za to jsem byl pokárán a přesto povzbuzen, protože má víra není založena na datech, ale na důvěře, že nebeský Otec splní vše co slibuje. Musel jsem se naučit VYTRVALOSTI. Proto jsme byli dnes s Šárkou vedeni k porozumění, které souvisí s Izaiášem, který se ptá:
„A tak jsem řekl: Jak dlouho, Jehovo? Nato řekl: Dokud se města skutečně nezřítí v troskách, takže budou bez obyvatele, a domy budou bez pozemského člověka a zemská půda bude zkažena ve spoušť; a Jehova skutečně daleko vzdálí pozemské lidi a uprostřed země se opravdu velmi rozšíří opuštěný stav.“ .
Jak to souvisí s tím, co Pán JeHoVaH (Jehova) oznamuje že učiní?:
„Jehova také jistě stvoří nad každým stanoveným místem na hoře Sionu a nad jeho místem schůzek oblak ve dne a dým a jas planoucího ohně v noci; protože nade vší slávou bude přístřeší. A chýše bude jako stín před suchým žárem ve dne, a jako útočiště a jako úkryt před lijavcem a před srážkami.“ .
Všímejme si bratři a sestry k čemu právě dochází a zasahuje to pět zemí Tubala. Českou republiku. Od ní se to posouvá do Polska, Německa, Slovenska, Rakouska. Kdy jsou strženy domy a lidé jsou vyhnáni z měst?
Jak to vše souvisí, tak na to si budeme s vysvětlením muset trochu počkat, abychom se naučili vytrvalosti. Pro nás je důležité se sytit u Otcova duchovního stolu, ne u stolu démonů. Až pochopíme správně dnešní dny, jejich události, budeme mít nad sebou symbolický oblak za dne a ohnivý sloup za noci, jak to slibuje samotný nebeský Otec skrze Izaiáše.
Všechna vodítka jsme v článcích dostali a slouží nám jako duchovní motorest, abychom se duchovně nasytili a přijali potřebná POROZUMĚNÍ, protože viděné se zdánlivě nenaplňuje, přesto rychle supí ke svému konci a NEOPOZDÍ SE.
Kéž se náš svatý Bože, nebeský Otče, Svrchovaný Pane JeHoVaH (Jehovo). Kéž se naše srdce a mysl naplní vytrvalostí. Kéž máme plnou důvěru v Tebe a Syna, že vše rychle supí ke svému konci, kde na konci bude země přeměněna v sad. V nádhernou zahradu jako byl Eden, pod vládou našeho Krále, Tvého Pomazaného. Amen a amen
Šárka byla právě vedena k tomu, aby sepsala toto slovo, které říká:
„Bez vytrvalosti není nic. Bez vytrvalosti nemůže pták zahnízdit. Bez vytrvalosti květ svět nespatří. Bez vytrvalosti do cíle člověk nedojde.
Vytrvalost, víra, důvěra ať nás na cestě provází, nikdy nám neschází.“ .
Tyto myšlenky byly sepsány 15.09.2024, ale nebylo možné je zveřejnit, protože dnes 16.09.2024 k nám přišlo toto porozumění, jak na VYTRVALOST dosáhnout a vrátit se zpět, k prvnímu duchovnímu schodu, kde nacházíme POZORNOST.
„Proto je nutné, abychom věcem, které jsme slyšeli, věnovali (jim) více než obvyklou pozornost, abychom nikdy nebyli zavlečeni pryč.“ .
Šárka pak byla vedena k zapsání těchto myšlenek:
Chci-li současno pochopit, chci-li světa dění rozumět, pak do dějin se podívám. Co je, bylo již. Co děje se, dělo se.
„Co nastalo, to nastane; a co se činilo, to se bude činit; a tak není nic nového pod sluncem. Existuje něco, o čem lze říci: „Podívej se; to je nové“? Existovalo to již po neurčitý čas; co začalo existovat, je z času před námi.“
Když do dějin se zahloubám, když zaměřím se na osud prostého člověka, pak co mohu v minulosti i dnes uvidět? Co společné měl člověk tehdy a dnes? Jaké jedno slovo, ve vztahu ke světu, by mohlo o dávno zemřelém i žijícím vše vyjádřit?
Bezmoc.
Tehdy i dnes je prostý člověk ve hře mocných bezmocným. Mocný se usmyslí, jeho „vojsko“ vyplení a důvodem může být cokoli – suroviny, půda, obchodní cesta, příroda, rozdílné názory, touha po větší moci, nebo jen, že se stal ten který stát–člověk, v očích mocných zbytečným.
Kdy byli lidé, Tím, kdo je nade všemi a nade vším, vedeni?
Když rozhodli se Egypt opustit.
„ty, ano ty jsi je ve svém hojném milosrdenství neopustil v pustině. Za dne se z [místa] nad nimi nevzdálil oblačný sloup, aby je vedl cestou, ani ohnivý sloup za noci, aby jim osvětloval cestu, kterou měli jít.“
I dnes máme možnost nechat se stejně vést.
„Jehova také jistě stvoří nad každým stanoveným místem na hoře Sionu a nad jejím místem shromáždění oblak ve dne a dým a jas planoucího ohně v noci; protože nade vší slávou bude přístřeší.“
Co více si mohu přát, než svou životní cestu do rukou Otce Jehovah dát.
Na počátku je rozhodnutí – tak jako dávno zemřelí i já musím Egypt (svět) opustit.
Co však to pro mne v mém životě znamená? Co myslí se tím, že mám svět opustit? Vždyť potřebuji v něm i nadále žít, pracovat, své potřeby uspokojovat, radovat se, s lidmi komunikovat. Tak co je oním opuštěním světa myšleno?
Svou pozornost na Otce Jehovah zaměřit, Jej na první místo své pozornosti povýšit. Nic a nikdo v mé pozornosti nad Ním nestojí.
Jak je to však, když muž se ženou vytvoří pár? Vždyť žena má být svému muži poslušna. V duchovním páru vždy na prvním místě pozornosti je pro oba Otec Jehovah.
„A had za ženou vychrlil ze své tlamy vodu jako řeku, aby ji řeka utopila.“
Proudem dění můžeme být strženi aniž bychom si povšimli. Den co den svět zahltí nás novými zprávami, pokušeními i pozlátky.
Naše pozornost, to je oč v duchovní rovině „hraje se“.
Strhnou nás obavy, světem nabízená řešení, pokušení, pozlátka? Nebo zůstaneme ve své pozornosti plně u Otce Jehovah?
Šárka
Vždy máme na výběr. Můžeme jít cestou pozornosti tomuto světu, který rychle pomíjí, nebo věnovat POZORNOST nebeskému Otci, JeHoVaH (Jehovovi) Bohu, Jeho Synu, Panu Jehošuovi, jež nikdy nepominou. Volme moudře bratři a sestry. Vždyť je to dnes jako když Jehošua (Jozue), syn Nunův, k Božímu shromáždění promluvil:
„A jestliže je ve vašich očích špatné sloužit Jehovovi, vyvolte si dnes, komu budete sloužit, zda bohům, jimž sloužili vaši praotcové, kteří byli na druhé straně Řeky (odkaz na křest), nebo bohům Amorejců (dnešního světa), v jejichž zemi bydlíte. Ale já, já a má domácnost, my budeme sloužit Jehovovi.“ .
V Agape a s Agape Vaše sestra a Váš bratr, Pánův otrok, Šárka a Igi (Šági)