Přátelé Pravdy, bratři a sestry. Nyní si musíme říci něco o tom, co znamená stát před Božím soudem a zaměřit se na obžalobu, která byla mnohým doručena, ač si to nechtějí připustit. Jak to chodí u lidského soudu a jak se to podobá tomu Božímu? O tom budeme nyní uvažovat.
K těmto myšlenkám jsme byli s Šárkou vedeni, abychom pochopili hluboké Boží věci ohledně času, který rychle supí ke svému konci. Než nastane, musí být člověk podroben soudu, zda může dosáhnout na NEZASLOUŽENOU LASKAVOST ZE STRANY NEBESKÉHO OTCE a KRISTA. Proto jsme byli vedeni k tomu, abychom se zaměřili při našem zkoumání PRAVDY o tomto ČASE, na myšlenky zapsané apoštolem Pavlem Filemonovi, našemu bratru, který vlastnil podle tehdejšího práva otroctví, otroka jménem Onesim.
Než se k myšlenkám dostaneme, je potřeba pochopit o čem je soudní líčení, které vede člověk a které s člověkem vede nebeský Otec právě nyní. Jak mi právě duch naznačuje, budeme těmto myšlenkám věnovat v čase více článků, protože si nebeský Otec proti nám povolal tři svědky. Onesima, Filemona a Pavla. Každý svědek je vybrán pro určitou skupinu, aby na něm byla odhalena BOŽÍ SPRAVEDLNOST.
Když jsme s Šárkou nade vším rozjímali, zpočátku nechápala, proč musím učinit k těmto věcem delší úvod. Přišlo jí to tak, že bude naše pozornost odvedena jinam, než kam byla Otcem vedena, při sepisování myšlenek, které později předložíme. Protože už rozumí, proč je to nutné, prosím i vás bratři a sestry, abyste tento článek nejenom četli, ale věnovali mu více než obvyklou pozornost.
Pokud v tomto světě lidí provedeme něco neužitečného proti systému těchto věcí, jsme autoritou přivedeni k soudu. Žalobce = státní zástupce, připraví obžalobu proti nám a v soudním líčení povolává svědky, kteří svým svědectvím dokazují naši ničemnost, náš neužitečný skutek. Sbírka zákonů vydaná státní mocí pak vymezuje rozsah případného potrestání, podle jednotlivých paragrafů Zákona, proti kterému jsme přestoupili.
Existuje zde jedna klauzule, která obviněného může zprostit trestu odnětí svobody, někde i trestu smrti. Říká se jí ÚČINNÁ LÍTOST. Pokud jí soudce uplatní, je stanoveno za jakých podmínek se od trestu upouští. Je to institut pro zajištění pokání, kdy souzený pochopí, že jednal nezákonně a chce se napravit. A to vše zkoumá nezávislý soudce. To je světský soud.
Boží soud se zabývá tímto procesem také. Je tu Žalobce, který vypracoval na základě jasně stanovených měřítek OSOBNÍ OBŽALOBU KAŽDÉMU Z NÁS. Tím ŽALOBCEM NENÍ NIKDO JINÝ, NEŽ SAMOTNÝ NEBESKÝ OTEC, JEHOVAH (JEHOVA) BŮH. Obžaloba je vypracovaná na základě zákonů, které byly při narození člověka zapsány do srdce a mysli člověka. Není tedy možné říci, že jsme určité ustanovení zákona neznali, jak se to může lehce stát v případě světského zákona.
V tomto případě je díky takzvanému desateru člověku zajištěno PRÁVO NA SPRAVEDLIVÝ PROCES. Náš život není plně pod naší kontrolou, ač se snažíme sebe více, dochází k tomu, že svět, ve kterém žijeme, Satanův svět, nás od tohoto desatera odvádí, jak přímým Satanovým vlivem, tak vlivem stavu společnosti jako celku. Je tedy na soudci, TÍM JE SAMOTNÝ PÁN JEHOŠUA, zda okolnosti vezme v úvahu či ne.
On sám velmi dbá na to, aby bylo odhaleno srdce člověka jako takové. Proč? Protože je tu ještě jiný ŽALOBCE, tím je Satan, který stále obžalovává ty, které sám nebeský Otec povolal. Srdce člověka je jako okno do duše takového člověka.
Svědek, který svědčí ve prospěch obžaloby se stává měřícím provazcem, pro posouzení vlastních skutků obžalovaného. Proto je Onesim měřícím provazcem těch, kterých se týká obžaloba, o které dnes budeme dále mluvit bratři a sestry.
Co má za cíl Boží soud?
Spravedlivý trest pro obžalovaného, nebo dosáhnutí účinné lítosti? Pokud se zamyslíme nad těmito výroky, tak zjistíme PRAVDU O TOMTO SOUDU:
„Také mi říká: Nezapečeťuj slova proroctví tohoto svitku, neboť ustanovený čas je blízko. Kdo jedná nespravedlivě, ať ještě jedná nespravedlivě; a špinavý ať se ještě špiní; ale spravedlivý ať ještě jedná spravedlivě a svatý ať se ještě posvěcuje. Pohleď, přicházím rychle a se mnou je odměna, kterou dávám, abych oplatil každému podle jeho díla.“ .
„To je znamenité a přijatelné před zrakem našeho Zachránce, Boha, jehož vůlí je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy.“ .
„Nezasloužená laskavost, kterou on dává, je však větší. Proto se říká: Bůh se staví proti domýšlivým, ale pokorným dává nezaslouženou laskavost. Podřiďte se tedy Bohu, ale postavte se proti Ďáblu, a uprchne od vás. Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám. Očistěte si ruce, hříšníci, a přečistěte své srdce, vy nerozhodní. Podvolte se bídě a truchlete a plačte. Ať se váš smích změní v truchlení a vaše radost ve skleslost. Pokořte se v Jehovových očích, a on vás vyvýší.“ .
Kdy jednáme proti měřícímu provazci, který byl předložen jako svědek obžaloby?
„Bratři, přestaňte mluvit jeden proti druhému. Kdo mluví proti bratrovi nebo soudí svého bratra, mluví proti zákonu a soudí zákon. A jestliže soudíš zákon, nejsi činitelem zákona, ale soudcem.“ .
Stal-li se někdo soudcem, postavil se a vyvýšil se do role Pána Jehošuy. JAKOU NEZASLOUŽENOU LASKAVOST TENTO ČLOVĚK OBDRŽÍ, KDYŽ JI NA SEBE NEMŮŽE VZTÁHNOUT? Má platit pro nás, kteří jsme souzeni, toto:
„Kdo totiž nekoná milosrdenství, bude souzen bez milosrdenství. Milosrdenství vítězoslavně jásá nad soudem.“ .
Když známe tuto PRAVDU o SOUDU, měli bychom se zamyslet nad touto myšlenkou, na kterou jsem dnes narazil:
„Kdo je lehce ovladatelný? Ten kdo se drží daleko od PRAVDY.“ .
Pokud jsme bratři a sestry, přátelé PRAVDY něčemu z těchto myšlenek neporozuměli, pak nečtěte dále, ale vše si důkladně znovu projděte, protože neporozumíme dalším myšlenkám. Jde nám o život a s ním i o životy našich blízkých, kteří nebyli povoláni.
Proto byla Šárka vedena k tomu, aby 28.09.2024 sepsala tato slova:
Obžaloba prvního svědka předvolá. Onesim, v době minulé žijící. Proč byl na lavici svědků předvolán? Proč je tím, kdo může dnes mnohé dosvědčit?
Kdo byl Onesim? Otrokem? Posledním z posledních?
„…již ne jako otroka…“
Jaký byl Onesim? Nectil právo? Cizí si přivlastnil?
„… udělal něco nesprávného nebo ti něco dluží…“
V koho se proměnil?
„Právě proto, abyste poznali věci, které se nás týkají, a aby utěšil vaše srdce, posílám ho k vám spolu s Onesimem, svým věrným a milovaným bratrem“ „dříve nebyl užitečný, nyní je však užitečný tobě a mně„ .
Jak se proměnit dokázal? Naslouchal? Toužil změnit se? Nechal se Pavlem vést? Toužil po pravdě?
O čem dnes svědčí Onesim? O změně. O tom, že to lze.
Má nám dopis Filomenovi říct mnohem víc?
„Snad se proto skutečně odtrhl na hodinu, abys ho měl zpět navždy„
Ano. Jen musíme to odhalit, brodit se Písmem sem a tam, toužit porozumět, svou pozornost upřít na Otce Jehovah. Kdo hledá, nepromarní svůj čas.
Šárka
Bylo nám nebeským Otcem odhaleno mnohem více, než jen to, co nyní načerpáme ze svědectví svědka Onesima. Není nám dovoleno o tom mluvit. Proč? Protože bude toto porozumění dáno jenom těm, kdo budou skutečně sami pátrat a propojí si myšlenky s Joelem 1:16; 2:11-14.
Soud má za cíl potřebu ÚČINNÉ LÍTOSTI a svědek Onesim nás k tomu svým svědectví vybízí. Měl jsem zaměřit svou pozornost k Jehošuovým slovům adresovaným těm, jež patří dnešnímu duchovnímu sboru v Efezu a spojit je s myšlenkami Pavla, které byly tomuto tělesnému sboru jím adresovány za jeho života. Proč? Protože čteme:
„Znám tvé skutky a tvou namáhavou práci a vytrvalost, a že nemůžeš snést špatné lidi a že zkoušíš ty, kteří říkají, že jsou apoštolové, ale nejsou, a zjistil jsi, že jsou lháři. Projevuješ také vytrvalost a vydržel jsi kvůli mému jménu a neumdlel jsi.“ .
Ke komu Pán Jehošua směřuje tato slova? K těm, kdo byl povolán a kdo přijal jeho skutečné jméno. Proč je to důležité, tato informace? Obžaloba se týká všech, kdo byli povoláni, ale stalo se jim toto:
„Zazlívám ti však, že jsi opustil lásku, kterou jsi měl zprvu. Proto si vzpomeň, od čeho jsi odpadl, a čiň pokání a konej dřívější skutky. Jestliže to neučiníš, přijdu k tobě a chci odstranit tvůj svícen z jeho místa, pokud nebudeš činit pokání. Přesto opravdu máš to, že nenávidíš skutky Mikulášovy sekty, které nenávidím i já. Kdo má ucho, ať slyší, co duch říká sborům: Tomu, kdo zvítězí, chci dopřát, aby jedl ze stromu života, který je v Božím ráji.“ .
Četli jsme bratři a sestry, že soud započne u Božího domu. K tomuto domu má přístup každý, kdo duchem přijal dva klíče. SKUTEČNÉ JMÉNO OTCE a SKUTEČNÉ JMÉNO KRISTA. Od čeho Efezané skutečně odpadli? Na to nám odpovídá Pavel.
„Přísně se tedy střežte, abyste nechodili jako nemoudří, ale jako moudří tím, že pro sebe vykupujete příhodný čas, protože dny jsou ničemné. Proto se přestaňte stávat nerozumnými, ale dále si uvědomujte, jaká je Jehovova vůle.“ .
Onesim žil jako otrok pod střechou Filemona, našeho duchovního bratra, který miloval jak Pána Jehošuu, tak také Pavla, protože skrze ducha porozuměl, že byl ustanoven za apoštola národů. Přesto Onesim, ač měl toto svědectví, nejednal podle toho co u Filemona viděl. Tradice učí, že od něj utekl. Zda je to tak, či ne, není důležité. Důležité bylo, že se dostal k Pavlovi.
Svým jednáním Onesim odpadl před příchodem k Pavlovi. Co to bylo? Ač nám není odhaleno konkrétní jednání, tak nám bylo odhaleno duchem, že poškodil nejenom pomluvou svého pána, protože nehledal chybu u sebe, ale v tom, že nemá postavení svobodného člověka. Toužil po postavení svobodného člověka, což je z logiky věci přirozené.
Dnes je takovým člověkem ten, kdo mnohému POROZUMĚL, ale nezamiloval si co znamená být otrokem podle Mojžíšova zákona, které znělo:
„Ale kdyby otrok naléhavě říkal: Opravdu miluji svého pána, svou manželku a své syny; nechci vyjít jako ten, jemuž je dána volnost, potom ho jeho pán přivede před pravého Boha a přivede ho ke dveřím nebo k zárubni; a jeho pán mu probodne ucho šídlem, a on bude jeho otrokem na neurčitý čas.“ .
Takový člověk pohrdl tím, že existuje toto otroctví do dnešních dní, vzhledem k Panu Jehošuovi. Toto otroctví není otroctvím člověka nad člověkem, ale otroctvím Agape, protože si uvědomujeme, co pro nás Pán udělal. Proto musíme následovat jeho šlépěje a jít ve svém životě všude tam, kde jde i on. Jak se to stane? O kom svědčí Písmo, že jsou zde tací, kdo to činí?
„To jsou ti, kteří se neposkvrnili se ženami; jsou vskutku panenští. To jsou ti, kteří neustále následují Beránka, ať jde kamkoli. Ti byli koupeni zprostřed lidstva jako první ovoce Bohu a Beránkovi“ .
Ti ukazují viditelně správný směr. Když Onesim nalezl Pavla, rozeznal v něm toho, kdo skutečně ukazoval bratrům a sestrám správný směr, protože on kráčel jako jeden z budoucích starších mužů, o kterých mluví Zjevení například 4. kapitola, kde Jan vidí symbolickou skupinu 24. starších, kteří mají na hlavě koruny a ty vrhají symbolicky před nebeským Otcem před sebe, protože si uvědomují, že nejsou hodni vládnout a ti zůstávají v nebi po svém vzkříšení.
Pavel se tedy stal pro dnešní dobu předobrazem 144 tisíc, kteří jako symbolická nevěsta stále následují svého ženicha. Pána Jehošuu Krista. Proto Pavel Efezanům říká:
„Staňte se proto napodobiteli Boha jako milované děti a dále choďte v lásce, právě jako i Kristus miloval vás a vydal se za vás jako obětní dar a oběť Bohu k příjemné vůni.“ .
Napodobiteli našeho nebeského Otce jako milované děti se staneme jen tehdy, když si zamilujeme stav Kristova otroctví Lásky Agape. Od této lásky odpadá ten, kdo nenaslouchá radě nevěsty a kráčí si svou cestou vlastní moudrosti a vlastního poznání. K čemu to vede?:
„Ať mezi vámi není ani zmínka o smilstvu a kdejaké nečistotě ani o chamtivosti, právě jak přísluší svatým lidem; ani hanebné chování či pošetilé řeči ani oplzlé žertování, věci, které se nesluší, ale spíše vzdávání díků. Vždyť víte a sami to poznáváte, že žádný smilník ani nečistý ani chamtivec – což znamená, že je modlář – nemá žádné dědictví v království Krista a Boha.“ .
Co je to to smilstvo, chamtivost a kdejaká nečistota? Když jdeme vlastní cestou, nenasloucháme radě nevěsty, ač jsme jí poznali duchem, protože nám ji nebeský Otec ukázal, stane se nám, že začneme duchovně smilnit s tímto Satanovým světem, začneme se k němu vracet. Na prvním místě našich životů není skutečná Boží vůle, která nás vede k sebezapření a k pokoře podobné těm 24. starcům, ale klade na první místo jako zdroj štěstí a požehnání peníze, kde jako tělesnou rozkoš. Naší dobrou životní situaci.
A to je to SMILSTVO a CHAMTIVOST. OPLZLÁ ŘEČ, to není jen nějaký vtípek, věty s neslušnými slovy, ale tím jsou pomluvy těch, kdo byli určeni k tomu, aby nám ukazovali správný směr. A když takový člověk obdrží radu, tak ty, kteří mu ji předložili, tak je začne pomlouvat. Sám nehledá vůli nebeského Otce, ale vůli toho, koho si vedle sebe neuvědomuje.
Onesim je nám příkladem muže, který si musel sám přiznat, že chyba byla na jeho straně. Pochopil, že musel vykupovat pro sebe příhodný čas, protože SATAN JE ZLODĚJ ČASU a postavit se mu. První co bylo třeba aby učinil, musel zachránit svou vlastní duši. Činit pokání, jak to v Efezu mají učinit ti, kdo odpadli od své první lásky otroka Pána Jehošuy Krista.
Rady, které Pavel bratrům a sestrám dává skrze dopis je potřeba naplnit. Teprve pak je možno vůbec svědčit o PRAVDĚ OSTATNÍM. Kdo toto neučiní, nemá žádné dědictví v království Krista a Boha.
„Ať vás nikdo neoklame prázdnými slovy, neboť pro uvedené věci přichází Boží zloba na syny neposlušnosti.“ .
Kdo Onesima oklamal? Ti, kdo dosáhli na „svobodu“ například útěkem. Satan také útočí na dnešní bratry a sestry tím, že jím vnucuje myšlenky, že chyba je na straně nevěsty a ne jejich. Proto Satan k člověku přivede někoho, kdo je sám jím popouzen a spolu si začnou notovat, protože si myslí, že je jim brána radami svoboda Božích dětí. Pošpiněný člověk nedokáže setrvat vedle někoho čistého, ale hledá si sobě rovného, aby jeho špína nezářila.
Onesim toto vše dokázal vedle Pavla pochopit, a proto se stal skutečným Pavlovým duchovním dítětem. Pokud tedy vidíme, že někoho potkalo to co si popisujeme, musíme naslouchat této radě:
„Proto se nestaňte jejich spoluúčastníky; kdysi jste totiž byli tmou, ale nyní jste světlem ve spojitosti s Pánem. Choďte dále jako děti světla, neboť ovoce světla se skládá z každého druhu dobroty, spravedlnosti a pravdy.“ .
Všichni jsme museli vyjít ze světa, z tmy, ale pokud se tam vracíme, je to pro nás zničující. Opět nám příklad Onesima odhaluje, že pokud přijmeme za své jeho svědectví, můžeme dosáhnout na světlo, být opět vedeni skutečně nebeským Otcem a Jeho Synem, Panem Jehošuou.
„Přesvědčujte se dál o tom, co je přijatelné Pánu; a přestaňte se s nimi podílet na neplodných skutcích, které patří tmě, ale spíše je i kárejte, neboť je hanebné i jen vyprávět o tom, k čemu u nich vskrytu dochází. Všechno, co je káráno, je učiněno zjevným pomocí světla, neboť vše, co je učiněno zjevným, je světlo. Proto říká: Probuď se, spáči, a vstaň z mrtvých, a zazáří na tebe Kristus.“ .
Vstát z mrtvých můžeme jen tehdy, když skutečně dovolíme, abychom se narodili z DUCHA PRAVDY. Ten kdo zůstává ve své PEVNOSTI VLASTNÍCH LŽÍ O SOBĚ, ten nebude činit pokání. Onesim se mu nestává měřícím provazcem pro jeho dobro, ale tím, kdo jej svými skutky soudí. Proto se díky svému srdci stane, že se bude ještě více znečisťovat a ještě více kazit. Jeho cesta vede do zničení. Příklad Onesima nám odhaluje, že je nebeský Otec SPRAVEDLIVÝ A S NÍM I JEHO BOŽÍ SOUD.
Toto je bratři a sestry důležité POROZUMĚNÍ. Jak říká opět Pavel jinde:
„Nedejte se zavést na scestí: Bohu se nelze posmívat. Vždyť cokoli člověk rozsévá, to také sklidí;“ .
Kéž nám svatý Bože, nebeský Otče, Svrchovaný Pane JeHoVaH (Jehovo), kéž nám otevřeš naše oči a zprůchodníš naše uši, abychom viděli naši vlastní špínu, naší vlastní nedokonalost a nechali se Tebou ve jménu Pána Jehošuy Otče poučit tím, že budeme naslouchat radám nevěsty. Amen a amen
V Agape a s Agape Vaše sestra a Váš bratr, Pánův otrok, Šárka a Igi (Šági)